Článek
Josef Hoffmann se svou tvorbou zapsal do dějin českého interiérového designu. Měl smysl pro eleganci a jednoduchost. Byl jedním z prvních designérů, kteří u nás začali navrhovat nábytek ve stylu rané moderny.
Po studiích v ateliéru profesora Otto Wagnera na vídeňské Akademii se mladý architekt usadil v metropoli podunajské monarchie, ale do Brtnice se opakovaně vracel.
Na konci devatenáctého století se Hoffmann podílel na založení Secese, sdružení rakouských výtvarných umělců a jako devětadvacetiletý byl jmenován profesorem na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole.
Hoffmann spoluzaložil dílny na nábytek
Spolu s Kolomanem Moserem a za podpory továrníka Friedricha Waerndorfera založil roku 1903 uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte, které podle jeho návrhů vyráběly nábytek, kovy, prováděly knižní vazby a grafiku a časem se rozšířily o módní oddělení.
V dílnách se navrhovaly také látkové potahy, závěsy a tapety, později sklo, keramika a porcelán, které ale vyráběly jiné firmy.
V letech 1910–1911 provedl Hoffmann přestavbu svého rodného domu s respektem k jeho historické architektuře, přičemž obytné prostory uspořádal a vybavil nábytkem a doplňky z rané produkce Vídeňských dílen.
Z prostředků města a iniciativy tamní Společnosti přátel Josefa Hoffmanna došlo postupně v Hoffmannově domě k vytvoření kulturního centra Brtnice, sloužícího na prvním místě jako muzeum umělce a současně jako veřejná knihovna, informační, výstavní a přednáškové středisko.
Autoři rekonstrukce usilovali v maximální možné míře o navrácení domu do podoby v roce 1911. V patře byla instalována stálá expozice s názvem "Josef Hoffmann: Nadčasový design".