Článek
Josef Arnold patřil ke klíčovým postavám brněnské architektury 19. století a významně ovlivnil stavební podobu města. Studoval na Polytechnice a Akademii výtvarných umění, působil v Mnichově a Řezně a později ve Vídni, kde praktikoval v ateliéru Heinricha von Ferstela, který ho pak i vyslal v roce 1851 do Brna.
Ve svých vlastních návrzích uplatňoval styl doznívajícího romantického historismu s prvky arkádového stylu, tzv. Rundbogenstilu a později italizující neorenesanci.
Zábradlí balkonu je chloubou stavby.
Vlastní vila Josefa Arnolda byla umístěna v hloubi dlouhé parcely mezi ulicemi Drobného a Černopolní. Plány vily pocházejí z roku 1862 a za zmínku stojí, že od tohoto data byli také manželé Josef a Katharina Arnoldovi majiteli pozemku ve svahu nad Lužánkami.
S plány se dochovalo i stavební povolení podepsané tehdejším brněnským starostou Christianem d’Elvertem, ve kterém se Arnoldovi povoluje, aby ve svém vlastním vinohradu nad Lužánkami vybudoval pavilon.
Za pozornost rozhodně stojí drobné dekorativní detaily.
Stavba byla v roce 1862 dokončena. O rok později si Josef Arnold v její blízkosti nechal postavit i skleník. Vstup do domu s prodlouženými schody byl umístěn v pravé krajní ose jihovýchodní strany. Obdélná vstupní hala byla volně propojena s dvouramenným schodištěm a vstupem do jídelny. Na ni navazoval pokoj sousedící s velkým salonem s hlubokou obdélnou nikou.
K pokoji za jídelnou a k salonu přiléhala veranda. Půdorys patra byl téměř stejný, nechyběl velký salon s balkonem nad výstupkem, pokoj pro hosty a dvě menší komory. Ve vysoké hrázděné „věži“ se sedlovou stříškou byl jeden pokoj.
Arnold jako provádějící stavitel realizoval řadu významných veřejných i soukromých staveb. Věnoval se také restaurování památek.
Nákres prozrazuje uspořádání místností ve vile.
V září 1883 manželé Arnoldovi vilu prodali. Po několika dalších majitelích koupila nemovitost v roce 1909 Cecílie Hože, rozená Löw-Beerová. Ta byla starší sestrou Alfreda Löw-Beera, a tedy tetou Grety Tugendhatové.
Manželé Hože realizovali rozšíření a úpravu vily v duchu art deco s prvky secese. Rozsáhlý pozemek u vily byl kultivován a podle už jen tradovaných vzpomínek pamětníků na něm byly altánky a besídky se zahradním nábytkem.
V roce 1939 zabralo vilu gestapo a Cecílie Hože a její syn Max se ženou Bedřiškou byli odvlečeni do koncentračních táborů, kde zahynuli. Po druhé světové válce přešla nemovitost pod národní správu a stala se majetkem státu. Sloužila jako mateřská škola. Teď už je řadu let v majetku města Brna a prochází rekonstrukcí.
„V současné době se provádí vyklízení původních násypů podlah a statické zajištění objektu. Celková rekonstrukce by měla být dokončena koncem roku 2023, se zpřístupněním objektu a výstavních prostor se počítá na jaře 2024,“ uvedl pro Novinky.cz Libor Krejčí ze správy budov Muzea města Brna.
