Článek
Pod pojmem dřevostavba nalezneme velké množství druhů staveb. Nejčastěji tak označujeme domy s nosnou konstrukcí ze dřeva. Dřevostavby mohou být ale také materiálově kombinované, např. dřevo–ocel nebo dřevo–beton.
K čistým dřevostavbám řadíme lehké sloupkové konstrukce, srubové konstrukce, těžký skelet používaný pro velké objekty, jako jsou školy a administrativní budovy. Relativní novinkou jsou masivní dřevěné panely.
Jak dlouho nám dřevostavba vydrží? Hlavní konstrukce stojí pevně nejméně 100 let, střecha, fasáda, oplechování a okna vydrží asi 40 až 60 let.
Výhody dřevostavby
Nelze říci, že dřevostavba vyjde levněji než klasický zděný dům. Někdy je i dražší. V jejím případě jde o přepych té povahy, že jsme šetrní k přírodě a časem vyděláme na úsporném vytápění.
Dřevostavba dobře izoluje teplo a šetří místo. Např. k tloušťce stěny dřevostavby 27 cm je ekvivalent v moderní zděné konstrukci tloušťka okolo 60 cm a více. Tento rozdíl může u běžného domu znamenat velikost jedné místnosti o 12 m2 navíc při stejné zastavěné ploše.
Díky subtilnější konstrukci příček a obvodových stěn lze lépe využít vnitřní prostor budovy a případně snadno dispozičně proměnit.
Dřevostavby v drtivé většině využívají systém rekuperace, tj. zpětného získávání tepla, kdy se přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem. Teplý vzduch není bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperačním výměníku odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu.
Stavba trvá obvykle několik týdnů, než dům stojí se vším všudy.
Můžeme stavět kdykoli v průběhu roku, tedy i v zimě.
Dřevostavba nabízí komfortní bydlení a vyšší podíl přírodních materiálů, což má pozitivní vliv na vnitřní prostředí budovy.
| Systémy dřevostaveb |
|---|
| Některé stavby se montují z tzv. sendvičových panelů. Stěny, stropy i střešní desky se přivážejí na stavbu již hotové z výrobny. Sendvičový přívlastek získaly panely kvůli tomu, že izolace se vkládá mezi dvě vrstvy dřevoštěpkových desek nebo překližky. Celý panel zpevňuje rám z masivu. |
| Systémy two by four nebo two by six (odvozeno od standardizovaného rozměru fošen v palcích) se používají v celé Evropě a převzala je i většina výrobců prefabrikovaných dřevostaveb. Tyto domy se svým tvarem ani vzhledem příliš neliší od těch zděných. Konstrukce se staví z fošen či hranolů, pak systém opět připomíná sendvič: uvnitř je izolace, zvenčí se stěny obloží dřevovláknitými deskami nebo překližkou, uvnitř zpravidla sádrokartonem. U těchto domů se používá dřevěná fasáda, případně dřevo v kombinaci s cementovláknitými či cementotřískovými deskami. |
| Sruby a roubenky jsou povolované jen v některých lokalitách. Jsou postaveny tzv. nasucho z hranolů a kulatin. Malá variabilita a omezené estetické možnosti nedávají majitelům příliš velké šance na případné změny. |
| Panelové dřevostavby z masivního dřeva se nepoužívají příliš často, jsou drahé. Tepelná izolace se zde přidává zvenčí, zevnitř zůstává většinou vzhledově atraktivní dřevěná stěna. |
| Skeletový systém masivních trámů se pomocí tesařských lepených spojů stává domem, v němž jsou trámy vidět. Mezi ně se vkládá izolace, zvenčí obklad, který nemusí být nutně ze dřeva, ale z různých materiálů, výjimkou není ani plech. |
Dům se dost často liší architekturou, která neruší okolí. Dřevo je obnovitelný materiál, takže se moderní dřevostavby dají recyklovat.
Lidé mají větší jistotu v kvalitě a záruce na výrobek než u jiných staveb. Výrobky jako např. panel obvodové stěny, příčky stropu a další prvky mají ze zákona povinnost certifikace.
Asociace dodavatelů montovaných domů, která má 16 členů, se zavázala dobrovolně dodržovat certifikaci podle Dokumentu národní kvality. Pro zákazníka to mj. znamená prodloužení záruky na minimálně 5 let, garanci kvality nejen dílů, ale i jejich montáže, namátkové kontroly těsnosti domu, častější kontroly ve výrobě.
| Obavy z požáru a jiné mýty |
Bydlení v dřevostavbě není v naší zemi hojně rozšířené a možná i proto provázejí tento typ budov mýty. Zde jsou vysvětleny nejčastější obavy:
Špatná hluková izolace
Jestliže je dřevostavba špatně postavena, opravdu v ní zvuk rezonuje – jako v každé špatně postavené budově.
V opačném případě může klidně splňovat lepší parametry než zděná stavba, která je špatně složená z vrstev. Už v počátku je samozřejmě nutné dbát na omezování hluku nejen technicky, ale i dispozičně. Hluková izolace je totiž u dřevostaveb menší kvůli nižší hmotnosti konstrukcí, avšak dá se zvýšit jednoduchými úpravami a správným provedením detailů. Dobrá specializovaná firma na to dohlédne.
Dům snadno shoří
To není pravda. Dřevostavby jsou při požáru bezpečnější než zděné stavby. Zatímco ve zděné stavbě během třicetiminutového požáru, který norma pro testování určuje jako minimální, dojde k propadu stropů, u dřevostaveb k němu dochází až po 60–90 minutách požáru. A i v 60. minutě lze velmi dobře odhadnout stabilitu celé konstrukce. Je to dokázáno i konkrétním testem, kdy firma HLC, s. r. o., nechala zapálit dřevostavbu a samotný hasičský zásah úspěšně skončil pět minut po půlhodinovém požáru.
Vzhledem k dlouhodobým obavám a nedůvěře laiků i požárních specialistů jsou dřevostavby pod přísným dohledem norem. Jsou posuzovány výrazně přísněji i přesto, že nejde o hořlavé konstrukce.
Dřevo příliš pracuje
Některé specializované odborné firmy dnes pro stavbu dřevostavby nepoužívají rostlé dřevo, ale např. KVH profily, lepené hranoly, které jsou sušené, tříděné a opracované, a tím pádem pracují daleko méně než při použití dřeva rostlého.
Moderní technologie zpracování dřeva z podstatné části eliminují vliv podmínek, jako jsou změna vlhkosti či teplot na konstrukci. Dá se říci, že po ustálení podmínek, tj. do 9 měsíců po dokončení stavby, obyvatel již pracování dřeva nezaznamenává.
| Přírodní izolace do stěn, stropů a střech |
|---|
| Dřevovláknitá izolace se vyrábí ve formě desek s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. |
| Minerální izolace je z přirozeně se vyskytujících nebo recyklovaných surovin. Jako pojiva se využívají organické látky neobsahující formaldehyd, fenoly, akryláty ani umělá barviva či bělidla. Mají vynikající izolační vlastnosti tepelné, akustické, protipožární, dobře propouštějí páru. |
| Konopí funguje jako přírodní ekologická tepelná izolace. Vyrábí se z konopných vláken s příměsí pojivových vláken a roztoku sody jako ochrany proti hoření a plísním. |
| Sláma obvykle zastává funkci tepelně izolačního materiálu používaného jako výplň mezi dřevěné nosné konstrukce. Je to 100% přírodní materiál – suché stonky z vymlácené pšenice nebo žita slisované do balíků o velikosti 40x50x70 cm. |
Rostlé dřevo použité v rámových konstrukcích bývá vysušené na 12 % vlhkosti a hoblované na přesné rozměry. Případné pracování dřeva bývá důsledkem špatně provedené skladby, kdy v konstrukci dochází ke kondenzaci a zvýšení vlhkosti dřeva nad 30 %.
Práce dřeva je někdy vidět v interiéru, kdy se na materiálu skutečně mohou časem objevit praskliny. Jsou lidé, kterým to nevadí a naopak přírodní povahu dřeva vyhledávají. Další jsou na toto citlivější a pak je otázka, zda dřevo v interiéru použít.
Zatím bez podpory státu
Například v Rakousku funguje státní podpora všech, kdo si postaví dřevostavbu, protože tak volí bydlení úsporné, navíc minimálně zatěžující životní prostředí.
Jediná existující dotace v České republice byla součástí programu Zelená úsporám, který je nyní pozastaven. Podle odborníků se však původně dobře připravený projekt zdeformoval na honbu za co největší dimenzí izolace, což není úplně správná cesta.
