Dřevěná smyčka a umělá fotosyntéza mají pročistit ovzduší Soulu

Protože většinu místa, kde by v centru jihokorejské metropole mohly vyrůstat rostliny a hlavně stromy, již dávno zabírají budovy, navrhuje tamní architekt a šéf studia Kim Min Jae Architects vytvořit stavbu novou, jíž by do výše nad okolní zástavbu vynášely štíhlé pilíře z kompozitního dřeva.

Namísto vertikálně orientované věže nebo naopak horizontálního objektu považuje za ideální tvar smyčku, protože bude mít při uvolňování kyslíku do prostoru města nejlepší efekt.

Architekt rovnou vybral i místo pro experimentální projekt. Je jím čtvrť Huam-Dong, která je zastavěna sice velice hustě, ale nízkými budovami. A navíc zde zcela chybí zeleň.

Tím, že bude smyčka vyzdvižena nad okolní zástavbu, získá nejlepší přístup ke slunečnímu světlu a zároveň pak bude moci uvolňovat kyslík z výšky.

Otázkou ovšem zůstává, jak by v případě realizace takové stavby byli šťastní lidé v domech pod ní, protože by jejich domy nepřehlédnutelně stínila.

Umělou fotosyntézou je míněn chemický proces, který napodobuje přírodní fotosyntézu, jež probíhá v zelených částech rostlin, při níž se oxid uhličitý za pomoci slunečního tepla a vody rozkládá na kyslík a jednoduché cukry, tedy energii.

V případě umělé fotosyntézy se k témuž účelu používá speciální typ sloučenin ze skupiny MOF (metal-organic framework, česky kovová organická kostra) doplněný o další látky, který je schopen přeměňovat okolní oxid uhličitý na kyslík a vodík a další hodnotné látky rovněž za přítomnosti slunečního záření a vody.

Architekt a vizionář zvolil jako základní stavební materiál dřevo, které zanechává ze všech uvažovatelných materiálů nejmenší uhlíkovou stopu.

Střecha by pak byla pokryta fotosyntetickými panely. K nim by byla připojena veškerá potřebná infrastruktura zachycující vodík a další látky, pro něž by byly vytvořeny kontejnery na okrajích střechy.

Samotný kyslík by pak byl odváděný potrubím zabudovaným do fasády a byl by rovnou vypuštěn dolů, na město.

Stavba ve tvaru stáčející se stuhy nesené nad městem pilíři by měla mít v příčném řezu tvar obdélníku s cca 30 m na šířku. Zamýšlena je jako modulární útvar tak, aby bylo možné jednotlivé pasáže za sebou libovolně řadit a různě je spojovat.

Ukryty v nich mají být především vyvýšené záhony určené k pěstování zelených rostlin, ale také využívaných jako městská farma.

V obří smyčce mají vzniknout i spousty menších budov sloužících jako skladiště pro úrodu a obchody nabízející vyprodukované plodiny. Mají tu být i různé obslužné objekty, třeba vzdělávací centra, ubytovací kapacity atd.

Umělá fotosyntéza patří teprve k mladým, ale do budoucna patrně nesmírně důležitým objevům a takto je třeba na podobné architektonické projekty nahlížet.

V současné chvíli nejde ani tak o návrhy, které by bylo možné realizovat ihned, ale plní velmi důležitou funkci jako studie, kudy by se eventuálně architektura mohla v budoucnu ubírat.