Článek
Výhodou podlahového vytápění je zejména teplo sálavé a jeho rovnoměrné rozložení v celé místnosti. Můžeme na něj položit dlažbu, plovoucí podlahu, lino i parkety - musejí mít ale certifikát, že je lze nad podlahové topení použít.
Regulace tepla
U podlahového vytápění není problém v místnostech, nebo i v části podlahy (např. v zimě u venkovních dveří), nastavovat rozdílnou teplotu. Můžeme tak učinit termostaty v jednotlivých pokojích, nebo ovládáme teplo v každé části bytu či domu zvlášť přes centrální řídicí jednotku.
Některé termostaty umožňují nastavení konkrétních časů, kdy se topení sepne v předem nastavenou hodinu. Regulátor se samoučící funkcí přibližně po třech topných cyklech samostatně sepne vytápění příslušné podlahy.
Nastavíme-li čas, kdy požadujeme teplou podlahu, dobu ohřevu si regulátor spočítá sám. Sofistikovanější typy regulace dovolují ovládání přes internet.
Teplovodní podlahové vytápění
Tvoří ho trubky z pružných plastů, jimiž protéká ohřívaná voda. Jsou vybavené hliníkovou bariérou, která brání pronikání vzdušného kyslíku, a minimalizuje tak usazování rzi a vodního kamene uvnitř. Úprava prodlužuje životnost celé topné soustavy a podlahového topení.
Soustava trubek leží na tepelné izolaci, většinou se zalévá betonovou směsí. Položení ale může proběhnout i suchou cestou, kdy se trubky pokládají do předem připravených systémových desek s teplovodními žlábky. Vše se kryje lehkou deskou, přichycenou sešroubováním či lepením.
Především při rekonstrukci je třeba počítat s tím, že celková tloušťka podlahy s teplovodním vytápěním bývá vyšší než u elektrického vytápění.
Teplovodní vytápění se vyplatí kombinovat s radiátory, které také využívají vytápěcí vodu ze zdroje teplé vody (vytápěcí kotel, tepelné čerpadlo nebo solární kolektory).
Teplovodní systém se déle nahřívá, zato jen pozvolna vychládá. Má vysokou akumulační schopnost. Zajistí v porovnání s elektřinou levnější provoz, oproti elektrickému vytápění je ale dražší v pořizovacích nákladech.
Elektrické podlahové vytápění
Je dražší v provozu, jeho instalace je ale snadná a rychlá. Funguje na principu zahřívání topných kabelů, rohoží nebo tenkých fólií uložených v podlaze. Hodí se do členitých místností a na plochy, v nichž kopírujeme nepravidelné tvary.
Při instalaci se topný kabel u krajů místnosti stáčí zpátky - smyčky se většinou vytvářejí ručně a fixují se k podkladu, k izolačním deskám, vtlačením do lisovaných výstupků. Lze tak regulovat šířku roztečí a tím také intenzitu tepla. Pak se zalévají podlahovým betonem nebo anhydritem.
Přímo pod krytinu můžeme položit topné rohože z topných kabelů fixovaných na tkanině. Instalace je rychlá a snadná, rohož se pokládá do materiálů tzv. mokrým procesem, do betonu, flexibilního lepicího tmelu nebo do samonivelační stěrky.
Topné fólie se nejčastěji využívají pod laminátové či dřevěné plovoucí podlahy, protože jsou velmi tenké (0,4 mm), nedochází tak k navýšení konstrukce podlahy. Jsou určeny do suchých konstrukcí.
Tipy
Instalovat podlahové vytápění můžeme sami, ale lepší je přizvat firmu, která topení vyrábí, instaluje a využívá vlastní systémy, které garantuje.
Ideální nášlapná teplota podlahy na bosé chodidlo je 25-27 °C. V teplovodních trubkách má proudit voda zhruba o teplotě 40-50 °C.
Jako doplňující zdroj tepla poslouží během případného výpadku podlahového vytápění krbová vložka, kamna.