Článek
Stavba, jejíž celkový součet podlah činí 295 m², je oceňována nejen pro svůj ojedinělý a nápaditě řešený vzhled, ale také kvůli tomu, jak dobře ji architekti zasadili do prostředí a jak ladí se sousedním okolím. Zatímco do ulice působí klidným, nenápadným dojmem, z parků je možné vidět její rozeklanost a rozdělení do vrstev, které odkazují na geologický charakter skály, na níž sedí.
Nůžkovité rozevření fasády přináší obyvatelům domu velký počet teras a balkónů, které jako by jednotlivým patrům nahrazovaly propojení se zahradou. Tu sice majitelé domu mají, ale rozkládá se na úbočí skály, pod úrovní domu a není tudíž tak snadno a okamžitě přístupná.
Pro dům je typická elegantní kombinace čtyř základních materiálů - čistě bílé omítky, skla hojně využívaného jako zábradlí, hnědých stínících prvků z hliníku vyrobených na zakázku podle návrhu architekta a olejovaného přírodního cedru.
Jistou zajímavostí domu je fakt, že navzdory místním zvyklostem v něm nenajdete klimatizaci. Obyvatelé ji totiž nepotřebují. Interiér objektu se i v horkých měsících nerozpaluje nejen díky dobře zvoleným stavebním materiálům, ale také proto, že je orientován do výšky a ne do plochy. Velice důležitou roli při jeho ochlazování hraje přirozeně i bohaté vnější zastínění.
Nápaditým prvkem v interiéru je pak do trojúhelníku se stáčející schodiště, které funguje jako světlík pro všechna patra. Aby přivedlo co nejvíce světla, jsou jeho zábradlí z čistého skla.