Domky určené pro hosty muzea vypadají jako hejno motýlů

Inovativní nápad spočívající v použití 3D tištěného ocelového exoskeletu, jenž nese všechny funkční prvky budovy, využili turečtí architekti při návrhu souboru domků, které mají sloužit k ubytování hostů Nivolova muzea v Orani na Sardinii.

Dům je tvořený centrálním dutým sloupem, jehož třetina je zanořena pod zemí. Nad povrchem země pak ze sloupu vystupuje několik „větví”, které tvoří podporu pro tři podlaží stavby.

Na úrovni každého patra je obvodový rám, jenž podpírá fasádu tvořenou panely vymodelovanými tak, aby odpovídaly organickému tvaru domu. Jako materiál mají posloužit světle šedé panely z kompozitního materiálu.

Projekt je inspirován přírodou, a tak není divu, že jej architekti pojmenovali Matka příroda. Cílem je vytvořit udržitelný, a přitom modulární typ výstavby. V prostředí, které pro realizaci projektu architekti zvolili, se má soubor staveb s různě prohýbanými stěnami stát nepřehlédnutelným prvkem, jenž přidá samotnému městu Orani cosi jedinečného.

Pozemek, na kterém mají domy vyrůst, je na úbočí pohoří, v němž mají být vytvořeny v různých výškách plochy vhodné k umístění domů. Ty pak mají být zcela soběstačné. Jak podtrhují architekti, podnebí Sardinie je známé častým větry, a tak má každý z domů v centrální části otvor, jímž může vítr proudit.

Každý z domů má být zároveň schopen dodávat energii do společné sítě. Jejich srdcem a geometrickým středem je tzv. energetická věž, která produkuje energii získanou ze slunce i z větru. Ta má být vyrobena z ocelového skeletu. Právě z ní pak vystupují ocelové nosníky.

Na vrcholu věže jsou solární panely, přičemž nejvyšší část věže se otáčí plynule na všechny strany, takže slouží zároveň jako větrná turbína. Právě otvory v centrální části domu mají směrovat vítr tak, aby ji neustále roztáčel.

V horní části věže pak mají být uložena i některá „chytrá” zařízení, jako například kamery či detektory ohně. Naopak v nejspodnější části domu má být zásobník vody, energie a distribuční stanice.

Zajímavostí návrhu je, že domy, ač vícepodlažní, neobsahují schody. Naopak předpokládají využití okolního terénu k přístupu na jednotlivé úrovně.

První podlaží (A) bude ve výšce 1,5 metru nad zemí. Mělo by sloužit především k ubytování, měl by zde být i pracovní prostor a koupelna se sprchou a toaletou. Zařízení interiéru je pak míněno čistě jako návrh, lze je po libosti proměňovat. Strop má být ve výšce 3,5 metru nad povrchem země.

Druhé podlaží (B) je míněno jako sociální prostor, anebo jako další ložnice. Architekti počítají s možností propojení jednotlivých staveb právě na této úrovni, lze vytvořit větší a společnou sociální zónu. Ovšem v případě nutnosti, jako například v současné pandemické době, lze mít jednotlivé domy oddělené a izolované.

Nejvyšší úroveň domu (C) má být především místem pro vyhlídku, aby si hosté muzea mohli vychutnat pohled do okolí. I toto podlaží navrhují architekti v případě potřeby propojit a vytvořit tak větší vyhlídkový prostor.