Článek
Koupili jej od původních majitelů, z nichž muž, tesař, byl právě autorem domku. Vytvořil jej do nejmenších detailů. Miniaturní stavba má regulérní doškovou střechu a je rozdělena na přízemí a první patro. Děti mají uvnitř k dispozici nezanedbatelných 9,5 čtverečních metrů "obytné" plochy.
Domek lze připojit k vodovnímu řadu a je také elektrifikovaný.
Domeček je vysoký 2,5 m a široký 3,5 metru. Zatímco v horním patře je malá ložnice s postýlkami pro dvě malé princezny, v přízemí je kuchyňka a obývací pokojík. Domek je doveden k naprosté dokonalosti. Lze jej totiž připojit k vodovodnímu řadu a k elektrické rozvodové síti. V kuchyňce pak tedy teče v dřezu voda a po večerech je možné si v domečku svítit.
V obývacím pokoji je dvojice křesel a starožitně vyhlížející hodiny. Vpravo je malá kuchyňka.
Péče o takové ministavení není ovšem nejlevnější. McDonoughovi například museli nechat vyměnit střechu a nové předoškování je vyšlo na 2500 liber, tedy 83 tisíc korun.
Z přízemí do prvního, podkrovního patra vedou schody s elegantním dřevěným zábradlím.
Manželé po jedenácti letech, když jejich vnučky definitivně odrostly, nabídli domeček k prodeji za 6500 liber, tedy 216 tisíc korun. Opravdovost jeho vzhledu některé kupující zmátla natolik, že se pak u realitního prodejce pídili, proč že je ten roztomilý dům tak strašně moc levný. Vše se vysvětlilo až po upřesnění velikosti dvě tuny vážícího minidomku.
V podkroví je ložnice se dvamě postýlkami.
Domek se v nabídce realitní kanceláře objevil v listopadu loňského roku a v polovině ledna jej neznámý zájemce koupil. Společnost, jež prodej zprostředkovala, se vzhledem k atypickému charakteru této zakázky rozhodla věnovat vlastní výdělek za její realizaci dětskému hospicu v nedalekém Oxfordu.
