Do kuchyně se hodí nábytek praktický, pohodlný a s nápadem

Kuchyňský nábytek má především vyhovovat správnému pohybu při přípravě jídel a následném úklidu. Na paměti máme i jeho propojení s jídelnou.

Úroveň pracovní desky patří k diskutovaným otázkám, zejména vaří-li členové rodiny různé výšky. V takovém případě se vyplatí investovat do víceúrovňové pracovní desky, výsuvných přípravných ploch nebo pohodlných a bezpečných přenosných stupínků.

Správnou výšku pracovní desky zjistíme, když se k ní postavíme zpříma, ohneme ruku v lokti do pravého úhlu. Mezi ní a deskou by mělo být 10 až 15 cm. Minimální pracovní plocha je dlouhá alespoň 90 cm s hloubkou 60 cm.

Při mytí nádobí se nemáme hrbit, nebojíme se podle toho vybrat správnou hloubku dřezu. Varná plocha položená níže než pracovní usnadňuje práci a zlepšuje výhled do hrnců.

Skříňky v dolní části kuchyňské linky skrývají nejvyužívanější nádobí a malé spotřebiče. V horních skříňkách bývá nádobí, na němž nejčastěji servírujeme jídlo. Umístění horních skříněk nesmí bránit výhledu na pracovní plochu.

Zásuvky pod pracovní deskou nabízejí ideální místo pro příbory a drobné pracovní náčiní. V rohových skříňkách se uplatní výsuvné police a drátěné programy, nemusíme se pak tolik ohýbat. Potraviny určené k brzké spotřebě a suroviny k rychlému zpracování skladujeme v blízké spíži.

Vzhled kuchyní směřuje ke vzdušnosti, strohosti, přehlednosti, ať ve stavebnicových setech, nebo u velkých vestavěných kuchyňských stěn. V mnoha případech mizí úchytky, dvířka skříněk se otevírají pouhým stlačením či posunutím. Povrchy jsou hladké, nenáročné na údržbu, umělé materiály dokonale imitují ty přírodní. Nenápadnost narušují snad jen otevřené police s vyskládaným nádobím či náčiním.

Základ kuchyně tvoří kuchyňské linky, bloky různých rozměrů a sestavy – programy do větších prostor. Obvykle kombinují kuchyňskou linku s komodami, policemi, skříněmi s jídelní sestavou, případně odpočinkovou lavicí, barovými židlemi.

Výhoda je, že jednotlivé díly sestav mohou stejně tak dobře stát v obývacím pokoji, v předsíni, takže neztratí nic ze své užitečnosti ani po přestěhování do menšího interiéru.

Výběr barvy je vždy individuální. Obecně platí, že teplé červené odstíny podporují chuť k jídlu a zvyšují pocit tepla, růžová povzbuzuje chuť na sladké. Studené odstíny apetit tlumí, nejvíce modrá barva.

Dobrými kompromisy jsou lehké odstíny zelené, béžové a žluté nebo neutrální bílá, na níž sice vynikne každá nečistota, alespoň však nutí ke zvýšené hygieně.

Velikost jídelního stolu je dána počtem lidí k němu usedajících. Vzhledem k občasným návštěvám je pro čtyřčlennou rodinu vhodný stůl pro šest lidí nebo rozkládací varianta, která umožní přisunout dvě až čtyři židle.

Obvykle má stůl obdélníkový tvar. Do malých interiérů se hodí čtvercový stolek, třeba i nástěnný sklopný. Kulatý a oválný stůl vyžaduje více prostoru, pocitově se však většina lidí u něj cítí nejlépe, protože každému náleží rovnocenné místo.

Židle nakupujeme společně se stolem, bývají součástí jídelního setu. Sedák židle má jít pohodlně zasunout pod desku stolu, jejíž spodní část nesmí omezovat osobu při sezení.

Při nákupu vyzkoušíme, jak se nám se židlí manipuluje, zda není příliš těžká a spodní plošky noh neponičí podlahu. Jídelní židle musí být pohodlná a správně anatomicky podporovat záda.

K jídelnímu stolu patří i lavice. Nezabere mnoho místa a přitom se na ni posadí více osob. Existují přímé či rohové lavice, s úložným prostorem, s oporou zad i bez ní. S měkkými sedáky nebo čalouněním jsou pohodlné.

Vyplatí se i pojízdný servírovací stolek, s nímž snadno překonáme vzdálenost mezi kuchyní a jídelním stolem.

Pracovní deska kuchyňské linky musí být odolná a hygienická. Oblíbený je kvalitní umělý kámen, tvrzené sklo či keramika. Laminát nesmíme pořezat, neošetřené dřevo vyžaduje péči.

Jídelní sestava do velkého prostoru vyžaduje masiv. V malém bytě se dobře vyjímá různobarevný tvrzený plast nebo skleněná deska stolu v kombinaci s kovovým rámem a nohami.

Policové díly jsou velmi variabilní, mohou namísto barového pultu tvořit předěly mezi kuchyní, jídelní a obývací částí interiéru. Do polic umístíme dekorace, knihy nebo boxy, kartonové krabice či proutěné košíky s potřebnými věcmi.

Pro sváteční příbor a talíře, případně textil, jako jsou ubrusy, utěrky, je stvořená komoda (příborník). Na ni postavíme třeba dekorace a svítidlo k intimnímu posezení u jídelního stolu.

Dekorativním účelům slouží vitríny, prosklené skřínky či policové díly, do nichž umístíme nejen sváteční jídelní či kávový servis, ale mj. také vázy, karafy.

Oblíbeným dělicím prvkem mezi kuchyní a zbytkem interiéru je tzv. ostrůvek. Slouží jako úložný a pracovní prostor, často má zabudovanou varnou desku, vinotéku, dřez s vodovodní baterií.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: