Dětský pokoj zařizujeme podle věku a potřeb dítěte

Velkou chybou je dělat dětem z jejich království skladiště vyřazeného nábytku. Naopak mláďata, zvláště ty předškolní, potřebují velký prostor na hraní. Rozlet na podlaze je pro ně výzvou, protože tam tráví nejvíc času. Hrají si s autíčky, stavějí lego, rovnají kostky, skládají puzzle.

.: Pohled do dětského pokoje tříletého dítěte. Postel je zároveň domeček na hraní, dítě má velkou hrací plochu na zemi. Šatní skříň, poličky, knihovnička a regály. Dole vpravo pod policemi pojízdné zásuvky. foto: archiv Delso

Aby na drobné součástky děti dobře viděly, musíme pokoj perfektně nasvítit. Děti se pohybují při zemi a tam je méně světla než u zdroje. Hlavní světlo u stropu má mít zhruba 150 až 250 W, místnost vybavíme ještě doplňkovými světly (např. dekorativní nástěnná, pracovní lampa na stole, čtecí namontovaná nad postelí).

Předškolní dítě nepotřebuje nábytek rozestavěný kolem stěn. Stačí mu jedna menší šatní skříň na oblečení. Díky tomu, že děti rychle rostou, jejich šatstvo vyměňujeme průběžně. To, co nosily loni v zimě, už tento rok zkrátka neplatí.

Dětem stačí skříň s hloubkou 40 až 45 cm (vejde se na ramínku zavěšený kabátek) a šířkou 60 cm.

.: Pokoj předškoláka foto: archiv Delso

Naopak úložného prostoru na hračky, knížky a stavebnice není nikdy dost. Přehledně je uložíme, uklidíme a schováme do omyvatelných plastových krabic, barevných boxů a pojízdných kontejnerů na kolečkách. Na trhu jsou rovněž rozmanité závěsné síťované koše určené ke kotvení na strop, kapsáře vhodné na stěnu (třeba vedle lůžka), stojací koše s uchy a poklopem ve tvaru zvířete apod.

Malé děti si hrají na zemi, proto je volba podlahové krytiny důležitá. Naprosto nevhodná je samozřejmě studená a tvrdá dlažba, laminátová podlaha také není to pravé ořechové. Na tyto materiály položíme kusový koberec. Stačí levnější akrylátový, hlavně že je měkký a teplý.

.: Měkký a teplý koberec do dětského pokoje patří. Motivy auťíček kluky nadchnou. foto: archiv firmy Voivo

Ve specializovaných obchodech se prodávají veselé koberce s dětskými motivy, které se dětem moc líbí. Mít na koberci křižovatku a plán města je pro tříletého kluka velká zábava, stejně jako slečny ocení koberec s motivem růží od spící princezny. Vtipné jsou i koberce ve tvaru šnečka, velké květiny, fotbalového míče apod.

Kromě koberce můžeme vybrat i barevné marmoleum (připomíná linoleum, ale je na přírodní bázi) nebo korek. Ten tepelně i zvukově výborně izoluje. Potomek se tedy nenastudí a jeho pobíhání nebude trápit nadměrným hlukem sousedy v nižším patře. Korek rovněž odpuzuje vodu, takže vylitá šťáva z hrníčku nebo překlopené vodové barvičky nebudou žádnou pohromou. Ulpí na povrchu, nevsáknou se, a tudíž se snadno setřou hadříkem.

Malý předškolák miluje barvičky. Mezi favority obecně patří červená a žlutá, malé slečny preferují růžovou, levandulovou, kluci zase námořnickou modř. Co radí odborníci? Barvy určitě ano, ale ne příliš syté. Jinak se dočkáme neklidného dítka, protože příliš syté barvy dráždí.

.: Dívčí pokojík. I nábytek může být v barvě: růžová šatní skříň, zelené židle apod. Je jasné, že tento nábytek není na dlouho. Starší školačka se už za něj bude před kamarády stydět. foto: archiv firmy Ikea

Také nezapomínejme na to, že hračky samy o sobě jsou už dost barevné, takže stěny natřeme raději v pastelových odstínech. Samotný nábytek může být dřevěný přírodní, ale i ztřeštěně barevný (barvy ostře růžová, zelená, fialová, žlutá). Obecně se ale doporučuje kombinovat jednu hlavní barvu se dvěma doprovodnými, třeba modrou, zelenou a žlutou (barva stěny modrá, lůžkoviny, závěsy a koberec zelené, žluté).

.: Pokoj v etno stylu navrhovala designérka jako sólo zakázku pro malého kluka. Tmavé zemité odstíny, imitace kůže a moskytiéra vyvolávají atmosféru Afriky. foto: archiv firmy Vibel

Předškolák žije ve vlastní fantazii a uvítá, když mu pokojík pomyslně rozdělíme na klidovou část (postýlka, poličky na knížky, stoleček, židle) a hrací prostor (dětské stany, otočná křesílka, závěsné houpačky, žebřiny, skluzavky, molitanové houpačky, závěsné systémy, nástěnky, tabule apod.). Malovat může v klidu u malého stolečku se židličkami (plastové, dřevěné), stopovat, schovávat se a řádit v indiánském stanu.

Jestliže máme pro děti dva pokoje, zdá se, že je situace ideální, protože každý si může plně užívat svého prostoru. Psychologové však radí, aby děti spaly v jedné místnosti společně zhruba do 10 let. Je to dobré pro navázání kamarádství a utužení sourozeneckých vztahů.

.: Bedny na uložení hraček jsou v dětském pokoji nejdůležitějším kouskem. Pokud budou na kolečkách, dítě si je hned přizpůsobí k divoké hře. foto: archiv firem Delso a Team

Teprve v pozdějším věku každý hledá svoji individualitu, potřebuje soukromí a vymezené teritorium. Dva pokoje jsou pro starší děti bezvadné. Pokud to není z prostorových důvodů možné, snažíme se místnost opticky předělit: třeba dvoumetrovým paravánem, posuvnou příčkou nebo dekorativním závěsným systémem.

V pokoji o 12 m2 ušetříme místo díky palandám. Nemají sice moc dobrou pověst, ale už se prodávají v příjemném vzhledu (dřevěné, barevné, s úložným prostorem). Platí: spodní lůžko musí být ve výšce alespoň 40 cm od země, horní 155 cm. Dítě nahoře přitom musí mít nad sebou v poloze vleže minimálně 110 cm, dítě ve spodním patře se musí na lůžku pohodlně posadit.

.: Palandová postel Sendy s výškou 155 cm stojí 9940 Kč, Mario zásuvkový stůl má výšku 76 cm, šířku 1 metr, cena 3920 Kč. Oblíbená je dřevěná židle Zuzka, kterou lze polohovat podle postavy. Unese až 60 kg, cena 1730 korun. foto: archiv firmy Gazel

Lůžka mají mít kvalitní matrace, které leží na lamelových roštech. Matrace se z hygienických důvodů mění každých 7 let (to platí i pro dospělé). Malé tříleté dítě si vystačí s postýlkou 70x140 cm, starší s 80x195 cm, školák se dobře vyspí na klasickém lůžku o rozměru 90x200 cm.

Budoucí prvňáčci se určitě těší, až se z nich stanou velcí školáci, jejich rodiče už podstatně méně. Kromě školních povinností, které je od září pohltí, čeká nejednu rodinu zbrusu nové vybavení pokoje. Školák už nemůže sedět u malého plastového stolečku, ale potřebuje praktický psací stůl, židli, poličky na uložení učebnic a sešitů.

.: Školák potřebuje psací stůl, architekt ho umístil k oknu. Doprostřed pokoje se vešel stolek s křesílky a malou skříňkou v prostoru. Nová postel je s úložným výsuvem, přibyla i bedna na peřiny a noční stolek. foto: archiv Delso

Přichází čas nakoupit tzv. rostoucí nábytek, který dítěti bude pasovat až do maturity. Psací stůl má mít naklápěcí desku (vhodný rozměr pracovní plochy je 70x120 cm), kterou lze posunovat směrem nahoru (výšku stolní desky zvyšujeme obvykle od 55 do 82 cm). Komfortní psací stůl v laminu stojí zhruba kolem 10 000 korun, z masivu je to jednou tolik.

.: Pokoj školákafoto: archiv Delso

Pro správný vývoj postavy a držení těla je rovněž důležitá židle. Opět volíme polohovací provedení, přičemž myslíme na to, že plosky dítěte musí stát pevně na podlaze nebo být položeny na polohovatelné podnožce. Jestliže dítěti visí nohy ve vzduchu, přenáší svoji váhu do ruky a příliš tlačí tužkou na papír do písanky.

.: Pokoj školákafoto: archiv Delso

Sedák židle je lepší tvrdší, podpírat má co největší část stehen, s hranou příjemně zaoblenou, aby netlačila do nohou. Bederní opěrka má mít rovněž regulovatelnou výšku. Na trhu jsou i židle, na kterých se můžeme pohupovat (mírně, třeba i všemi směry). Tělo změní polohu, svaly si odpočinou. Navíc u houpání se báječně přemýšlí....

.: Pokoj studenta. Psací stůl je větší o 90cm desku pro tiskárnu nebo monitor. Postel je zasunuta na místo pojízdných zásuvek, které dříve sloužily na ukládání hraček. foto: archiv Delso

Když se z prvňáčka stane puberťák, potřebuje kromě psacího stolu ještě odkládací stolek na počítač, místo na cédéčka, tiskárnu, ale třeba i televizi, rádio. Pubescent pokojem vyjadřuje svoji identitu a do zařízení, použitých barev či dekorace si rozhodně nenechá mluvit.