Děsivé podchody v Praze prošly razantní proměnou. Je v nich sportoviště i hřiště

„Dlouhodobě jsme řešili, jak místo zpřístupnit. Tak jsme udělali soutěž o návrh s tím, že jsme se ptali, co by tady mohlo vzniknout,“ vysvětlila první kroky k přeměně prostoru místostarostka Prahy 7 Hana Třeštíková z uskupení Praha sobě.

„My jsme začali přemýšlet nad tím, abychom co nejméně zasáhli do prostoru, který tady je, a došli jsme k tomu, že bychom zkusili udělat venkovní sportoviště. Jelikož jsme z komunit bikové, bruslařské a skejtové, tak jsme vlastně došli k ideji udělat to, co tady dnes je,“ popsali svůj prvotní nápad autoři konceptu Richard Preisler a Martin Kontra.

„Nápad se nám moc líbil. O to víc, že to bylo v době covidové pandemie, kdy se ukázalo, že Praha má málo veřejných sportovišť,“ dodala Třeštíková.

S tím vyšlo i najevo, že v metropoli je nedostatek skateboardových sportovišť, která jsou krytá a zároveň volně přístupná.

Z původních rozbitých dlaždic jsou dnes na místě podlahy z hlazeného betonu. Ty jsou pro „kolečkové“ sporty nejvhodnější.

Druhým důležitým aspektem proměny bylo také nové LED osvětlení prostor. „Podchody přitahovaly hlavně lidi, kteří zde chtěli přespávat. I proto je zde nové osvětlení, aby se zde občané nebáli i třeba jen projít,“ vysvětlila místostarostka Prahy 7.

„První podchod, který jsme realizovali před rokem, je víc pouličního rázu. Jsou tam překážky, které najdeme na ulici,“ popsal architekt Martin Hrouda ze studia U/U.

„Druhý podchod jsme ladili do jiného tónu. Je to více skateparková věc, můžeme tady vidět arkádu překážek, kde člověk může jezdit tam a nazpátek,“ doplnil architekt.

Autoři návrhu počítali s tím, že čas v prostoru mohou trávit nejen sportovci, ale každý kolemjdoucí.

„V každém podchodu máme místo, kde je zázemí, kde lidé mohou pozorovat umění, které se tam děje, a čerpat z toho energii,“ řekl Hrouda.

„Houpačky jsou vlastně hřiště pro adolescenty, takové středoškolské hřiště. Jsou tady zrcadla, kde mohou bruslaři a bruslařky tančit a vidět se,“ doplnil architekt.

Bohužel zrcadla, ostatně stejně jako celý prostor, byla při naší návštěvě již zcela skryta pod graffiti „výzdobou“. I když se to nemusí zdát, tak v celém prostoru je malování po zdech zakázáno. Legální plochu zde podle místostarostky Třeštíkové nelze udělat, jelikož most je pod památkovou ochranou.

Kromě prvků na venkovní cvičení a lezecké stěny stojí v podchodu také tyč. „Ta má podtrhnout atmosféru klubu. Navazuje to na adolescentní hřiště a dává prostor k vyjádření. Každý tyč může použít, tančit u ní a nějak sám sebe vyjádřit,“ dodal architekt Martin Hrouda.

Na proměně místa spolupracovala městská část spolu s Technickou správou komunikací a Technologiemi hlavního města Prahy.

Radnice Prahy 7 do proměny místa investovala dva a půl milionu korun.

V současnosti jsou přebudovány dva podchody, třetí zbylý má sedmá městská část v plánu v budoucnu proměnit podobným způsobem.

První upravené podchody na Vltavské se kromě zájmu veřejnosti dočkaly také uznání mezi architekty. Projekt byl nominován mezi 29 nejlepších staveb roku 2021 v rámci České ceny za architekturu a získal čestné uznání na Grand Prix Architektů – Národních cenách za architekturu.