Článek
Zmiňovaný blok garáží, kde během let vyrostla divoká skládka, stojí ve skutečnosti jen pár kroků za řadou rozlehlých viktoriánských domů. O proměnu garáží měl původně zájem klient designérky, který je v roce 2008 koupil a získal potřebné stavební povolení. Pak se ale vše zvrtlo. Udeřila krize a po tři roky se nic nedělo.
V listopadu roku 2011 hrozilo, že stavební povolení propadne, a tak se do věci vložila designérka a garáže koupila sama pro sebe a svou rodinu.
Designérka Suzzane Brewerová ve svém domě.
O měsíc později objevila „drobný zádrhel“, a to sice, že příjezdová cesta, kterou po léta ke garážím každý automaticky používal, nebyla ve skutečnosti součástí kupní smlouvy. A ačkoli úřady oficiálně nic proti přiřazení příjezdu ke garážím nenamítaly, trvalo celý rok, než se designérce podařilo také přístupovou cestu nechat zahrnout do smlouvy.
Nový dům, který má půdorys do písmene L, doplňuje menší travnatý dvorek. Suzanne Brewerová v době, kdy se do proměny garáží pouštěla, měla za sebou už realizaci deseti rodinných domů a k tomu s manželem dvě malé děti.
Říká, že ráda navrhuje právě rodinné domy a u projektů zůstává až do okamžiku, kdy jsou definitivně hotové. Důsledně přitom trvá u dodavatelů na dodržení dohodnutého termínu a rozpočtu, dvou největších nočních můr každého stavitele.
Designérka zvolila kombinaci neutrálních barevných odstínů a bílé.
Samotný dům upoutá pozornost především jednou zvláštností. Ač vznikl proměnou starých garáží, působí dojmem, jako by na svém místě stál odjakživa. Jeho čisté linie a výtečně zvolená paleta nenápadných skandinávských neutrálních barev jej přirozeně začlenily do daného prostředí.
V obývacím pokoji je podlaha z leštěného betonu.
V interiéru designérka využila k proteplení spoustu dřevěných prvků. Jsou to například parkety v hale z dubového dřeva namořeného do tmavšího odstínu, aby lépe vynikla jeho kresba, externí žaluzie z cedru, jídelní stůl z ořechového dřeva a kulatý stůl z palisandru, jenž má designérka ve své pracovně a který kdysi koupila za 20 liber (cca 680 korun) jako jídelní do starého bytu.
Dům je koncipovaný do písmene L.
Jak ale sama říká, není žádným otrokem dřeva, a dala si velký pozor, aby její dům nepůsobil jako kůlna. Podlaha v obývacím pokoji s prosklenými stěnami je proto z leštěného betonu. Čelní stěna tamtéž je pak z tenkých dánských cihel, které použila i na stavbu domu.
Části domu, které bylo třeba dostavit, jsou z úzkých cihel.
Odskokem od dřeva jsou například i pracovní plochy v kuchyni vyrobené z velmi tvrdé pryskyřice.
„Jen proto, že vypadají porézně, neznamená, že skutečně jsou,“ podotýká designérka, která se rozhodně nepouštěla do nákupu jednotlivých prvků v domácnosti u známých a tudíž mnohdy i zcela zbytečně drahých značek.
Jediným rozhodujícím kritériem pro ni bylo, jak bude vše ladit dohromady a fungovat v rámci celku. „Když jsme zařizovali náš první dům, neměli jsme prakticky žádné peníze, takže znám přesně pocity, jimiž si lidé v podobné situaci procházejí,“ říká.