Článek
Vášnivá pletařka, 94letá Margaret Seamanová z Caister on Sea v anglickém hrabství Norfolk, si díky svým výtvorům získala uznání nejenom v Británii, ale i daleko za jejími hranicemi.
Snad nejcennějšího uznání se jí ovšem dostalo od samotné královny Alžběty II., když vytvořila pletený model královského sídla Sandringham, který pak byl v jeho tanečním sále vystaven. Seamanová se přitom se svými pletenými výrobky neustále zapojuje do nejrůznějších charitativních aktivit, čímž pomohla vydělat na dobročinné účely už přes 120 tisíc liber (přes 3,5 milionu korun). Anglická královna jí proto za její snahu v roce 2022 udělila Medaili britského impéria.
Přestěhoval se a dostal příležitost věnovat se svému hobby. Díky němu ušetří spoustu peněz
Vše začalo tím, když Seamanovou přivedla před deseti lety k pletení její dcera Tricia, aby se snáze vyrovnala se smrtí manžela Freda. Jak poznamenává producentka festivalu Norfolk Makers, na němž budou od 13. do 21. dubna všechna díla Seamanové vystavena, nikdo netušil, jaké schopnosti a tvořivá síla se v této nenápadné ženě skrývají.
Kdepak nějaké pletení svetříků a kloboučků. Seamanová od počátku zapojila svou představivost a prosté „hladce, obrace“ posunula o mnoho stupňů výše. Jejím prvním větším dílem byl pletený model jezírka s koi kapry a zahrádkou okolo. To skutečné vytvořil a miloval její zesnulý manžel. Vše doplnila později ještě pohádkovými postavičkami. Své dílo v rámci místní charitativní akce vystavila, a pomohla tak vydělat první peníze.
Velkou pozornost během pandemie koronaviru vzbudila její detailní práce na pletené nemocnici včetně veškerého vybavení a maličkých doktorů i pacientů, kterou tak vzdala hold všem pracovníkům pracujícím ve zdravotnictví.
Nyní se, po deseti letech pletení, v 94 letech rozhodla připravit pro návštěvníky zmíněného festivalu překvapení v podobě výstavy všech svých děl. Zároveň doufá, že se touto cestou pro díla najde nový domov. Ona sama už je přechovávat nechce.
Nikdy není pozdě, říká
„Bude to velmi emotivní, ale zároveň si uvědomuji, že to musí skončit,“ svěřila se v reportáži ITV News Anglia. „Vzhledem ke svému věku bych od toho nemohla chtít víc, než co jsem dokázala,“ poznamenává skromně a dodává: „Když se lidé přijdou podívat na vaši výstavu a pak úplně ztuhnou, nadechnou se a po tvářích se jim kutálejí slzy, víte, že jste udělali něco dobrého.“
Jedno poučení pak má pro všechny, kteří se domnívají, že je pro ně už pozdě začít s nějakým koníčkem. „Prostě jsem důkazem toho, že nikdy není pozdě. Užila jsem si každou minutu při pletení a byla to naprosto úžasná část mého života,“ uzavírá.