Článek
Pavel si pochvaluje, že dům, v jehož třetím patře se byt nachází, byl nakonec v mnohem lepším stavu, než se před koupí obával. Byl nově zateplen, byl v něm nový výtah a obecně veškeré společné prostory působily příjemným dojmem.
Samotný byt byl naopak prý v poměrně dezolátním stavu, což ovšem Pavlovým záměrům vyhovovalo. Veškerého vybavení se okamžitě zbavil.
V nově pojatém prostoru chtěl přiznat industriální prvky a především snížit počet pěti dveří, které do vstupní chodby původně ústily. Vedly do ložnice, na WC, do koupelny, do chodby vedoucí do kuchyně a do obýváku.
„Celý návrh jsem si v hlavě vytvářel zhruba dva měsíce. Skládal jsem si střípky mozaiky. Hledal jsem referenční prvky, materiály, povrchy, kombinoval barvy, promýšlel osvětlení. Chtěl jsem loftový styl, ale samozřejmě, musel jsem si vystačit s nízkými stropy,“ říká Pavel.
Nakonec si v tabulkovém editoru nakreslil půdorys včetně pohledu na zdi a vše později spolu s pětistránkovým elaborátem zanesl kamarádovi, který mu na počítači vytvořil 3D vizualizaci.
V bytě 2+kk o výměře 51 m2 vyboural příčku mezi kuchyní a obývákem, čímž vytvořil otevřený prostor propojující obytnou zónu s kuchyní.
Celý byt nechal vysekat až na panel, a to jak na podlaze, tak i na stropě, kde přiznal jeho „syrový“ charakter včetně původních stavebních nepřesností. V bytě nakonec zůstaly jen obvodové zdi.
„Bytové jádro, ale i obklady stěn jsem realizoval poměrně složitou cestou. Použil jsem tvárnice Tresk, které neubraly tolik místa. Nešlo je ovšem vylévat betonem, aby se nezvýšila stavební zátěž podlah. Vše se nakonec podařilo a výsledek mě těší,“ popisuje Pavel.
Další úpravou bylo zvednutí podlahy a její zvukové zaizolování. Předsevzetím, které se Pavlovi povedlo dodržet, byla důsledná absence keramických obkladů.
Skutečně náročným úkolem se ukázalo hledání dodavatele probarvené stěrky, který by byl ochoten dojet do malého města kvůli pár metrům čtverečním. Nakonec zvolil stěrku od Flode, s jejímž vzhledem je velmi spokojený a stejně tak i s tím, jak koresponduje se šedou barvou tvárnic.
„Největší radost mi ale udělali místní truhláři z firmy Elka-nábytek. Dal jsem jim zadání, a přestože vizualizace neřešila technologický rozkres úplně, se vším si bravurně poradili. Nikdy předtím například nedělali patinu, a přesto, když jsem viděl hotové patinované obklady v ložnici, výsledek mě dostal,“ pochvaluje si Pavel.
Truhláři nakonec na míru vyrobili komodu ve stylu koncertní bedny do ložnice, čtyřdveřovou šatní skříň v ložnici (dvě křídla má schovaná pod palubkami), všechny posuvné dveře, knihovnu, postel z palet i zařízení kuchyně.
Jedním z mála prvků, s nimiž toho Pavel nemohl moc udělat, byla plastová okna. Rozhodl se proto vypíchnout alespoň prostor kolem nich a odlišit je pomocí kazetového obkladu.
„Pro pocit loftovějšího charakteru jsem se rozhodl vést dveře až ke stropu. Jejich počet jsem zredukoval na troje,“ říká Pavel. Okénka v nich jsou od výrobce, který jimi osazuje vrata průmyslových montovaných hal, kliky dveří patří taktéž do výrobního programu společností, které jimi osazují různé stroje.
Pavlovi se rovněž podařilo sehnat svítidla ze staré továrny a jejich průmyslový vzhled ještě podtrhl porcelánovými izolátory umístěnými na stropě, které navíc stylově propojil kabely.
Industriální prvky návštěvník objeví i v kuchyni. Na první pohled zaujme police z vodovodních trubek, v níž je zabudované světlo připojené k pohybovému čidlu. Stačí tak jen přejet rukou pod poličkou a celá kuchyňská deska se rázem osvětlí.
„Chtěl jsem být originální u každé položky, u každého kousku nábytku, u každého prvku v bytě. Oslovil jsem jednu paní, která háčkuje a plní pohankou polštáře, zda by mi udělala pěkná psaníčka na sezení v knihovně. Sofa pochází z natáčení reklamy na mexické pivo, lodní kufr je z jedné stodoly, kde ležel snad 70 let a vyroben byl v New Yorku. Obraz Private vytvořila jedna studentka z barevných nití a nabitých hřebíků, na WC jsem zachoval litinový svod jako dekorační prvek,“ vypočítává Pavel.
Rekonstrukce bytu nebyla právě snadná, tím spíš, že Pavel vše řídil na dálku 400 km po telefonu. Za tři čtvrtě roku měl ale konečně hotovo a výsledek stojí za to.
„Jděte si svou cestou, buďte sami sebou. Nic není nemožné, jen se musí chtít,“ vzkazuje všem, které jeho styl rekonstrukce oslovil, a rádi by se vydali podobnou cestou.
Může se Vám hodit na službě Zboží.cz:
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.