Článek
Dalším přáním klientů bylo, aby byly dům i okolní zahrada plné světla a vodních doplňků a aby hranice mezi interiérem domu a zahradou byly pokud možno neznatelné.
Architekti fasády domu pojaly hravým způsobem a zkombinovali na nich střešní krytinu v různých tvarech s dřevěným obložením.
Dům je rozdělen do několika celkům, díky čemuž nepůsobí až tak robustním dojmem. Zároveň jsou i v interiéru jasně odlišené jednotlivé zóny.
Kažřdý z oddílu má svůj vlastní typ obkladů, sjednocena je ovšem jejich barva.
Jak poznamenávají architekti, dům měl vyrůst v ulici, kde některé už stojící objekty soutěží o pozornost a respekt kolemjdoucích. Jak se ale okamžitě shodli se svými klienty, nový domov rodiny rozhodně tuto ambici mít neměl.
Více než na efekt se architekti zaměřili na funkčnost, nízké nároky na údržbu a příjemné prostředí pro život, které svým obyvatelům bude dům nabízet v budoucích letech.
Dům je díky ideální pozici a tedy i orientaci plný světla.
Hlavní společenský prostor je v přízemí. Je v něm příjemně velká kuchyňská zóna, na ni navazuje jídelní zóna a obývací část.
Jedním z přání klientů bylo prolnutí vnitřního a vnějšího prostoru.
Dům stojí na jižním konci do řady uspořádané zástavby, takže má velký přísun světla nejenom z východní a západní strany, ale také ze severu, což je na jižní polokouli přímo ideální.
Interiér domu je maximálně otevřený.
Některé chodby slouží zároveň i jako místa pro studium, nebo třeba jen pro četbu.
Samotný dům je poměrně velký, rodině nabízí 348 m² užitné plochy. Využívat ji bude v brzké budoucnosti nejenom rodina, ale také rodiče jednoho z majitelů.
Aby architekti jeho velikost alespoň trochu zmenšili, rozdělili jej do několika k sobě natěsno připojených částí, z nichž každá má svůj vlastní charakter. Rozdíl je nejenom ve stylu obkladů, ale především ve velikosti a tvaru každého z oddílů.
Jedním z prvků, které pomáhají stírat rozdíl mezi tíém, co je v exteriéru domu a co v jeho interiéru, je využití obkladů fasády i uvnitř domu.
Jednotlivé oddíly domu jsou propojeny přemostěními.
Většina horního podlaží je vyhrazena dětem.
Uspořádání dvoupodlažního podlouhlého domu je navrženo tak, aby ho bylo možné v následujících etapách společného rodinného života měnit.
V přízemí je velký prostor, který může sloužit stejně dobře jako hudební místnost, herna pro děti, anebo jako samostatný byt pro prarodiče, s vlastní ložnicí, koupelnou a bezbariérovým přístupem na zahradu.
Prostor může být buď zcela oddělen od dění v domě, nebo naopak může volně navazovat na hlavní společenský prostor, a tak jej prodloužit.
Vzhledem k hudebnímu založení rodiny slouží tento prostor hlavně jako hudební část obývacího pokoje, v brzkých letech se do něj přistěhují prarodiče.
Dětské pokoje jsou propojené, lze je však kdykoli oddělit pomocí zasouvacích dveří
Další ze studijních koutků.
Také v horním patře je společenský prostor.
V horním podlaží jsou pokoje dětí, které ústí do společné haly, s níž mohou být pohodlně propojené do jednoho velkého celku. Anebo se naopak může každý z potomků uzavřít do svého pokoje, aby nebyl rušen.
Nejvýrazněji je od zbytku domácnosti oddělena ložnice, do níž se přichází po úzkém, zcela krytém mostě.
Ložnice rodičů, s vlastní šatnou a koupelnou, je od zbytku domu oddělena přemostěním.
Také koupelny jsou plné světla, přestože plně zachovávají intimitu prostředí.
Koupelna je zařízena v kombinaci černé a bílé.
„Vícegenerační domy jsou dvousečnou zbraní. V mnoha ohledech jsou báječné. Rozmanitě navržený dům je často zdravým rodinným domem. Nicméně, domy pro více generací jsou obrázkem naší ekonomiky, jež se projevuje nedostupností bydlení,” poznamenávají architekti.
Uspořádání přízemí
Uspořádání horního patra
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
