Článek
Plovoucí les vznikl na vodní ploše bývalých doků Darsena a jeho autory jsou architekti Stefano Boeri a Giorgio Donà, kteří spojili své síly ve studiu zaměřeném na tvorbu interiérů, design výstavních prostorů a produktový design.
Stefano Boeri je ovšem českému čtenáři lépe znám jako autor principu Vertikálního lesa, tedy architektury, jež do fasády staveb začleňuje zeleň, například v podobě „kapes”, do nichž jsou vysazovány stromy, keře a květiny. Stavby tohoto stylu vznikají po celém světě, pionýrským projektem byl Vertikální les právě v Miláně.
U příležitosti přehlídky designu v první polovině června tedy architekti připravili malý plovoucí les nazvaný Timberland, neboť byl určen pro stejnojmennou společnost jako výjimečný výstavní prostor. Les fungoval jako nezávislý ekosystém, tvořený 610 rostlinami 30 druhů, a stal se po tu dobu důležitým ekologickým přínosem pro danou část města.
Jak se žije ve Vertikálním lese
„Les nabízí nejen prostředí, kde můžete znovu objevit důležitost biodiverzity a výhody přírody, ale také plně pohlcující zážitek, fyzický i virtuální, který si lze užít díky vůni květin a hmatovým vlastnostem vybraných druhů všemi smysly,” říkají architekti.
Na cestě instalací proto vytvořili čtyři zastavení, související s různými smysly.
Ústředním prvkem janovského údolí, kde se zřítil most, bude červený ocelový kruh
Podobně jako Vertikální les, i tento projekt je průkopnický a architekti si na něm vyzkoušeli, zda lze principy městského lesa uplatnit i při využívání vodních ploch v urbanistickém prostředí.
V plovoucím lese využili javory, břízy i jabloně, z keřů pak aronie, hortenzie, mahony, slizoplody a vše doplnili trvalkami a travinami, konkrétně například kavyly, ozdobnicemi, pryskyřníky, denivkami, verbenami a pampovými travami.
Milánský plovoucí les byl pouze dočasnou instalací určenou po skončení přehlídky k rozebrání. Architekti ale rovnou promysleli, jak zeleň ve městě dále využít.
Všechny stromy, které tvořily les, věnovali místní neziskové organizaci Soulfood Forestfarms Hub Italia, která se podílí na ekologických proměnách městských ploch.
Starou továrnu nahradí zelenající se domy se stromy a keři
Samotný ponton s velkými květináči a truhlíky, do nichž byla zeleň vysazena, byl sestaven na souši a zároveň navržen tak, aby jej po rozmontování bylo možné ještě dále využít k jiným účelům. Architekti se tak zaměřili na to, aby každá část lesa našla i po výstavě další smysl.
Základním výsledkem tohoto v jistém smyslu pokusu bylo ale ověření, že podobným způsobem lze pro instalaci zeleně ve městech využívat i vodní plochy.
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.