Čím se řídit při výběru venkovní dlažby

V předzahrádce chodníkem většinou propojíme hlavní vstup do domu, vjezd do garáže a zadní části pozemku. V obytné části zahrady pěšinou spojíme terasu a další funkční zóny.

Také v užitkové části ale potřebujeme zpevněné plochy. Jedině tak z jednotlivých částí zahrady vytvoříme harmonický celek pro bezpečný pohyb.

Cesty a zpevněné plochy velmi úzce ovlivňují svou barevností a skladbou strukturu zahrady. V případě, že je pozemek svažitý, jsou komunikace v zahradě mnohem působivější.

Kompaktní pevné plochy a cesty tvoří kámen, keramika, cihla, litý beton a dřevo. Venkovní dlažba má být především funkční, ale měla by i dobře vypadat. Tvrdé povrchy jsou praktičtější, nevyžadují příliš velkou údržbu.

U kamene se cení jeho přírodní vzhled a schopnost začlenit se do četných zahradních kompozic.

Barevné i strukturální využití nabízejí speciální cihly, jejichž terakotová barva vhodně doplňuje přírodní vzhled zahrady. A rozsáhlé barevné a rozměrové variace venkovních dlažeb umožňují mrazuvzdorné keramické dlaždice.

Beton se aplikuje vcelku, nebo jako dlaždice. V prodeji jsou tradiční betonové dlaždice různých tvarů i povrchů. K hitům posledních let patří tzv. litý beton se vzhledem dřeva, který je od skutečných dřevěných prken téměř k nerozeznání.

Oblíbená je zámková dlažba, která vyniká zejména různobarevností.

Dřevo se používá ve formě palubkových prken, která se rychle odvodní a nepřehřívají se. Moderní je výrobek z kompozitního materiálu na bázi dřeva a plastového polymeru, obecně nazývaného WPC (Wood-Plastic Composite), který se osvědčil na terasách a v okolí bazénu. Jde o příjemný, ekologický a recyklovatelný materiál.

Další možností jsou terasová prkna upravená procesem ThermoWood (dřevo je tepelně upravené při teplotě kolem 200 ⁰C, a je tedy odolnější vůči klimatickým podmínkám).

Přes vyšší cenu mnohé z nás láká zajímavý vzhled přírodního kamene. Firmy specializované na přírodní kámen nabízejí břidlici, fylit, pískovec, vápenec, porfyr a kvarcit v široké škále barev, struktur, vlastností a rozměrů.

Výhodou je, že poskytují úplný servis od projektu přes dodávku až po vlastní realizaci, popřípadě i následnou údržbu. Je na nás, zda si vybereme přírodní, či umělý kámen.

Přírodnímu materiálu se nevyrovná ani sebelepší prefabrikovaná napodobenina. Lámaný kámen se štípe na dlažbu s hrubším nebo jemným povrchem.

Výběr materiálu závisí do jisté míry na jeho tvrdosti a odolnosti. Za deště by neměl klouzat a v zimě praskat. Nejvhodnější tloušťka kamenných desek se pohybuje mezi 50 až 70 mm.

Kamenné desky se pokládají na cca 10 cm vysokou vrstvu podkladového materiálu (štěrku) a zasypou se pískem. Dlažba se spojuje tak, že se do spár nasype suchá směs písku a cementu v poměru 1 : 1 a přetře se kartáčem.

Chodníky vydlážděné cihlami se dříve objevovaly v zahradách nejčastěji. Pokládají se na hranu nebo na líc. Výborného vzhledu zpevněné plochy v okolí vesnických stavení docílíme použitím starých cihel z bouračky. Jedinou podmínkou je, aby byly mrazuvzdorné. Klasické cihly by se totiž vlivem počasí velmi brzo rozpadly. Proto je nutné pracovat s cihlami vhodnými pro inženýrské práce.

Dnes je populární cihelná dlažba z hrubé keramiky. Hodí se na dláždění cest, schodů a teras, harmonicky se doplňuje se zahradní zelení. Vyrábí se v zahradní a zátěžové verzi. Obě s drsným či hladkým povrchem v barvách tmavě a světle červené a červeném melíru. Širokou škálu pokládky umožňuje nejen kombinace barev, ale i různé způsoby pokládky.

Výhodou cihlové dlažby je vysoká pevnost, mrazuvzdornost, stálobarevnost, kyselinovzdornost, nenáročnost na údržbu, pestrost a kreativita v návrzích.

K nevýhodám patří vyšší cena a také mech a sliz, které se na dlažbě mohou vytvořit za vlhkého počasí. Lze jim však čelit ochrannými prostředky.

Pokládka dlážděných ploch je vcelku jednoduchá a zvládne ji i průměrně nadaný kutil. Je důležité vědět, že cihly vyžadují pevný podklad.

V okolí rodinných domků se stále častěji uplatňuje zámková dlažba. Hlavně proto, že je k dispozici komplexní řešení pro konečnou úpravu venkovních ploch.

Také životnost betonových prvků se počítá na desítky let. Ve srovnání s jinými povrchy má dlážděná plocha dobré vlastnosti, snadno se rozebírá a dá se znovu použít.

Komplexní řešení zahrnuje kromě širokého sortimentu dlažeb také obrubníky, palisády, prvky opěrných a dělicích zdí, plotových tvarovek, prvků pro odvodnění a zdicích prvků.

K výhodám patří příznivá pořizovací cena a užitné vlastnosti: pevnost, trvanlivost a odolnost materiálu proti mechanickému poškození i proti mrazu.

Díky rozličné barevnosti, struktuře povrchu, tvarům a množství skladebních variant lze docílit pokládkou výborného estetického dojmu. Prvky se ukládají volně do písku. Při pokládce je nezbytný pevný podklad a potřebný je i obrubník.

Nepravidelně tvarovanou dlažbu mohou tvořit jak úlomky betonových dlaždic, tak kusy přírodního kamene. I v tomto případě se postupuje stejně jako při pokládání betonových dlaždic.

Špatně položená nepravidelná dlažba brzy prorůstá plevelem a časem se může zbortit. Správné položení dlažby předpokládá přesný výběr jednotlivých kusů podle velikosti.

Na hotový základ se ukládají větší kameny tak, aby tvořily okraj cesty. Ve vzniklé ploše se umístí velké kameny nepravidelně, vzniklé mezery se vyplní menšími kameny.

Každý kámen se uloží pevně do písku ve stejné povrchové úrovni se sousedními kameny. Nakonec se mezery vyplní tuhou maltou.

Keramické dlažby se dost často objevují i v exteriéru. Dlažba vypadá velmi dobře na balkónech, chodnících, terasách i v okolí bazénů. Jediný faktor, který nás při výběru dlažby omezuje, je mrazuvzdornost a údržba.

Glazovaná dlažba nabízí větší možnost architektonického ztvárnění díky barevnosti a pestřejším vzorům keramiky. Vzhledem k tomu, že venkovní dlažba je vystavena rozmarům počasí, musí být odolnější proti skluzu a měla by být označena symbolem R9-11.

Dalším vodítkem pro výběr dlažby bude už jen náš vkus. Venku je keramika vystavena většímu zatížení kvůli změnám počasí, je nutné ji pokládat do speciálních lepicích tmelů. I když je keramická dlažba dražší než jiné povrchy, dáváme jí přednost kvůli estetickým a technickým vlastnostem, jako jsou odolnost, nadčasový design, dlouhá životnost a snadná údržba.

Samozřejmě že konečný efekt závisí na kvalitě odvedené práce a správném výběru materiálu. Dlaždice mohou mít různou barvu i povrchovou úpravu.

Použijeme-li dlaždice na dvůr, musí být hydraulicky stlačené a neměly by být větší než 50 x 50 cm. Pak se mohou pokládat různým způsobem.

Beton je trvanlivý, není nákladný, hodí se pro obloukovité i rovně vedené cesty. A pokud je kvalitní, nevyžaduje žádnou zvláštní údržbu.

Vzhled betonu lze vylepšit přidáním barvy při přípravě směsi a také zdrsněním nezatvrdlého povrchu režným koštětem. Při betonování větších ploch se používá míchačka a hotová betonová směs. Práce s betonem musí být rychlá. Alternativou je použití betonových prken ve vzhledu dřeva.

Pokládání betonu na místo je vhodné jedině tehdy, je-li půda stabilní, nemění objem při zamrznutí vody v půdě a hladina spodní vody není vysoká.

Nízké kulaté špalky jsou další možností, jak vyřešit cestu na zahradě. Takový chodník vypadá zajímavě v lesních partiích, problém ale může způsobit hniloba dřeva. Proto se nařezané kusy kmenů ošetřují ochranným prostředkem a následně ukládají do vrstvy písku na perforované polyetylénové fólii.

Špalíky (v průměru 200 mm) mají být tlusté alespoň 100 mm. Každý kus se musí pevně zatlačit dolů a obsypat kůrou nebo štěrkem.

Na cesty, terasy a pro okolí bazénu poslouží i moderní materiály, jako je WPC či termodřevo.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: