Článek
Pro svou vlastní rodinu čtenář potřeboval jen dva byty ze šesti, které místo kravína vznikly, ostatní jednotky si koupili další lidé.
Protože byl však Lubomír první, kdo o přestavbu kravína projevil vážný zájem, připadlo mu za úkol vytvořit návrh budoucí podoby celého objektu. A to rozhodně nebylo nijak snadné.
Kravín stojí na území CHKO Beskydy, a tak jeho projekt musel splňovat spoustu podmínek, na kterých krajináři trvali. Patřilo k nim například zachování sklonu střechy původní stavby i jejího půdorysu.
Naopak, jak poznamenává Lubomír, pro podobu vnitřní dispozice staronového objektu žádná zvláštní omezení splňovat nemusel. Lubomír je naštěstí vlastní profesí stavař, a tak si se vším věděl rady.
„Obvodové zdivo budovy kravína o tloušťce 45 cm bylo vyzděno z plných cihel, proto jsme museli vylepšit tepelně technické vlastnosti objektu. Stěny jsme zateplili z vnější i vnitřní strany a zateplit jsme museli také zcela nový krov s konstrukcí ze dřeva a oceli,“ popisuje čtenář. Původní krovy strhli, protože byly na mnoha místech napadené plísní.
V objektu bylo třeba vybourat původní podlahy a celkově vnitřek stavby „prohloubit“. Při té příležitosti Lubomír nechal vyzdít i nové základy zdí.
„Museli jsme pamatovat na zachování statiky objektu, protože jsme pozměnili svislé nosné konstrukce,“ poznamenává.
Bodem, který čtenář uvádí jako samozřejmost a téměř jakoby mimochodem, ale který nepochybně patřil k nejnáročnějším úkonům celé přestavby, bylo důkladné vyčištění všech prostor od následků zhruba 40letého provozu kravína. Právě eliminace zápachu po chovu dobytka byla jedním z důvodů pro vyhloubení podlah v objektu.
„Prohloubení podlahy jsme prováděli také kvůli malé světlé výšce budoucího prvního patra. Navíc jsme do konstrukce stavby vložili další podlaží nad druhé nadzemní podlaží, což představovalo další požadavky na vyřešení statiky budovy,“ vysvětluje Lubomír ve svém dopise.
Předností kravína byla jeho blízkost k místní komunikaci i inženýrským sítím pod ní. Nic tedy nebylo nutné přivádět. Kanalizace je řešena tříkomorovým biologickým septikem napojeným na zemní filtr.
„Kravín, jehož část využíváme jako chalupu, stojí v podhorské oblasti. Proto jsme preferovali maximální použití masivních dřevin na podlahy, schodiště, dveře i část interiéru. Podlahy v jednotlivých podlažích jsou z různých dřevin, přízemí z jilmu, prostřední patro z borovice a podkroví z modřínu. Schodiště jsme obložili jasanem,“ píše čtenář.
Zábradlí schodiště je kvůli odlehčení z masivního, 15 mm tlustého plexiskla. Zároveň průhledné plexisklo nezatemňuje prostor schodů, které jsou uvnitř domu, bez přísunu denního světla.
Dispozici svého nového domova Lubomír rozvrhl tak, že do přízemí umístil hlavní obytnou místnost s kuchyní, a rovněž tak zádveří, sociální zařízení a technickou místnost.
Právě na úrovni přízemí je dvojice domů, které ve svém volnu obývá Lubomírova rodina, propojena. V poschodí je pak čtveřice pokojů doplněná opět koupelnou a toaletou.