Článek
Zahrada se dá směle považovat za rozšířený obytný prostor, v němž relaxujeme, kulinaříme a pohybujeme se na čerstvém vzduchu. K zahradě nerozlučně patří i cesty, jež vedou nejen ke vstupním dveřím domu, ale také k pergole, záhonům, jezírku.
Při plánování zahrady musíme tedy přesně vědět, kde chodníky a cestičky budou. Přesně si rozmyslíme rozmístění prvků zahradní architektury a podle toho volíme materiál. Ten by měl kromě praktických vlastností také dobře vypadat. Ladíme ho hlavně s terasou, plotem kolem pozemku, ale i stylem domu.
Keramická zvonivka zahradu oživí
Zelená zahrada a keramická dlažba jdou báječně k sobě. Keramika (zvonivka – říká se jim tak díky zvuku, který při poklepu vydávají), je přírodní materiál, který prostor zútulní a dá zahradě punc originality.
Teplé barvy hlíny se pohybují v rozmezí žlutá, červená a tmavohnědá, lze je vzájemně pro větší pestrost i kombinovat. Na velké ploše nenudí, nejsou fádní, pro malé zahrádky nabízejí ten pravý rozměr šitý na míru (lze je totiž přiřezávat přesně tak, jak chceme).
Keramika je vysoce odolná proti mrazu a následnému zimnímu solení, mechanické zátěži, je stálobarevná. Keramická dlažba je totiž pálená ze speciálních druhů hlíny při vysokých teplotách až ke slinutí, kdy dochází ke spečení materiálu. Díky této technologii nemá žádné póry a všechno snese.
Keramickou dlažbu lze pořídit v pěti rozměrech (260x140x50, 245x120x65, 125x120x65, 125x120x 50, 250x120x50, 205x205x 50 mm) v podobě zátěžová nebo zahradní. Vybrat můžeme ze tří povrchů: hladká, drsná, antique, barvy červená v odstínu světlá, tmavá a melír či hnědá.
| Jak položit chodník z keramické dlažby? |
|---|
| Odpovídá ing. Vladimír Pravda, Wienerberger cihlářský průmysl, www.terca.cz |
| Podle čeho se orientovat při výběru dlažby na zahradní chodník, terasu nebo příjezdovou cestu? |
| Především je třeba vědět, jak bude vydlážděná plocha zatěžována. Pokud se rozhodneme pro keramickou dlažbu, musíme vědět, zda nám bude stačit dlažba zahradní nebo zainvestujeme do dlažby zátěžové, která se používá na parkovací plochy, příjezdové cesty. |
| Jak správně postupovat při pokládce? |
| Prvním krokem je výkop, do něhož se klade nosná, mrazuvzdorná vrstva z drceného kameniva nebo štěrkopísku v potřebné tloušťce (volíme přitom různé tloušťky podkladních vrstev). K úspěšnému vytvoření kvalitního chodníku je nutné správné uložení podkladních vrstev a důkladné zhutnění každé této vrstvy. Precizní zhutnění je prevencí před možným propadáním dlažby. Vlastní skladba podkladních vrstev je vždy závislá od konkrétních geologických poměrů a předpokládaného zatížení budoucí plochy. Poslední vrstvu, tzv. kladecí, do níž se dlažba pokládá, urovnáme dřevěnou latí nebo hliníkovým pravítkem přes vodicí lišty. Tuto kladecí vrstvu musíme výškově nadsadit o 5–8 mm, protože při konečném hutnění už vydlážděného chodníku dojde k tomu, že vrchní úroveň chodníku poklesne. |
| Při samotném dláždění se postupuje směrem proti spádu dlážděné plochy. Při pokládce dbáme na rovinatost spár. Mezi dlažbou by měly zůstat spáry o šířce minimálně 3–5 mm,protože právě tento rozestup eliminuje možnost poškození dlažby během hutnění dlážděné plochy i během jejího užívání. Položenou dlažbu je nutné dvakrát zhutnit vibrační deskou se speciálním plastovým povrchem. Po prvním zhutnění se spáry zasypou křemičitým pískem o velikosti zrn 0–2 mm. Poté se vše znovu zhutní a spáry opět zapískují. Teprve až poté lze chodník finálně zamést. Nakonec je vhodné hotovou dlažbu polít jemným proudem vody, který vplaví písek do spár a zároveň smyje z dlažby nečistoty. Pro zaručený vzhled se vyplatí používat výhradně písky, případně speciální malty bez rozpustných solí a jiných výkvětotvorných příměsí. |
| Má keramická dlažba nějaká specifika? |
| Oproti dlažbám z jiných materiálů počítáme s tím, že její barva i v rámci jednoho typu mírně kolísá. Tato rozdílnost odstínů je dána obsahem minerálů v materiálu. Slabé kolísání barevnosti je naprosto přirozené a dodává výrobkům patinovaný vzhled. Chceme-li mít dlažbu jednobarevnou, musíme ji pokládat alespoň ze tří palet najednou. Tak dosáhneme rovnoměrný barevný vzhled celé plochy a předejdeme vzniku ostrých barevných rozhraní mezi možnými odstíny stejné barvy. Samotnou plochu lze vyskládat do některé z klasických vazeb – rybinové, parketové, běhounkové, loktové nebo podle naší fantazie. Ani oblouky nejsou problém, protože keramickou dlažbu lze bez problémů řezat. |
Dřevěný chodník jen na slunná místa
Dřevo působí v zahradě přirozeně, do přírody zkrátka patří. Zvolí si ho skalní příznivci, protože ačkoliv je originální a krásné, není snadné ho udržovat v dobré kondici. Dřevo můžeme na chodník zvolit v podobě hranolů, kulatiny, dlažby nebo jako imitaci železničních pražců. U dřevin obecně platí, že vyžadují propustný podklad, štěrk, protože za deště musí voda rychle odtékat, aby dřevo nezačalo hnít. Dřevěnou dlažbu také pokládáme na slunná místa. Tam, kde je stín, vytvoří se mech, dřevo začne hnít a stane se trvale kluzké.
Kulatinu lze koupit v baumarketech, což je výhodné. Kulatina je totiž průmyslově impregnována proti plísni, dřevokazným houbám a vlhkosti obecně.
Jestliže máme k dispozici kulatinu z lesa, vybíráme modřín nebo borovici, které mají vysoký obsah smůly a ta je přirozenou impregnací proti vlhkosti. Máme-li k dispozici jiné dřeviny, určitě je před usazením do země ponoříme do impregnace a necháme uschnout. Spodní část se dokonce doporučuje namočit do asfaltu. Špalíky nakonec ukládáme do pískového lože, hotovou dlažbu opět zasypeme pískem a důkladně vylijeme vodou, aby písek vyplnil všechny spáry.
Kulatina má být vysoká minimálně 20 cm, doporučují se průměry kolem 15 cm. Oblíbené a praktické jsou i dřevěné dlaždice, které jsou protiskluzné. Mají čtvercový tvar, obvykle rozměrů 500x500x32 mm a jsou z borovicového dřeva.
Kámen a kamínky jsou věčné
Přírodní kámen je sice dražší, ale nikdy nás nezklame. Jeho krása a užitná hodnota jsou vysoké, hodí se do zahrad všech velikostí a stylů. Přírodní kámen se pokládá jako dlaždice a desky různé tloušťky, tvarů a struktur. Pěkně působí i cesta z malých mozaikových dlaždic.
Kámen může být pravoúhlý nebo nepravidelný přibližně oválného tvaru, na povrchu hrubě opracovaný nebo vybroušený dohladka. V mnohem levnější podobě se kámen v zahradě uplatní jako štěrk, drť nebo říční oblázek. Ocení je zejména majitelé minizahrádek, protože maličké plochy, zvláště úzkých nepravidelných tvarů, se špatně dláždí. Místa, která vedou do výklenků, jsou příliš temná a chladná, vypadají vždy s říčními oblázky vlídněji.
Drobné kameny můžeme ohraničit tzv. neviditelným plastovým obrubníkem, který se zapouští do země a snadno se spojuje (lze kdykoli změnit tvar).
Praktický a vzhledově pěkný je i tzv. kamenný koberec s kamenooblázkovým povrchem, jenž má jasné výhody: celistvost (nikde nejsou spáry), protiskluzový povrch, snadná opravitelnost, snadná údržba. Kamenný koberec se skládá ze tří druhů oblázků (kameniva), pryskyřice a tužidla (dvě poslední složky tvoří pojivo pro vznik oblázkového koberce). Cena se pohybuje kolem 300 Kč/m2.
Beton nabízí pestrost
Betonové dlaždice nabízejí mnoho tvarů, povrchů a barev. Kromě čtverce a obdélníku objevíme dlaždice, které mají v sobě vyskládané říční valounky, kousky mramoru, vybroušenou žulu i mořské ulity. Tvary jsou geometrické i nepravidelné, v různých barevných odstínech. Výhodou betonové dlaždice jsou mj. vysoká odolnost a mrazuvzdornost. Při výběru barev počítáme s tím, že časem jemně vyšisují.
Kam vede cestička
Pergola, zahradní domek
Chodník má být jednolitý, s pevným a rovným povrchem. Ideální je zámková betonová dlažba. Výhoda je jasná: vysoká odolnost, na povrchu se nedrží voda, ale stéká mezi dlaždice.
Záhon
K velkému záhonu se musíme pohodlně dostat, aby se dobře udržoval. Chodníček k němu může být z keramické dlažby, která nabízí přirozené odstíny a zeleň kolem nijak neruší.
Jezírko
Není nutné dokonalé zpevnění plochy. Dobře vypadá přírodní kámen, ať v podobě říčních kamínků nebo kamenných nášlapů, které se podélně štěpí a jsou z nich přirozené desky. Kámen nabízí příjemné barevné varianty od žluté, zelené, hnědé, červené, antracitové až po červenou. Oblíbený je pískovec, břidlice, žula i vápenec.
Vstupní dveře
Jednoznačně je nutný pevný zátěžový chodník s protiskluzovou dlažbou. Materiál musí být mrazuvzdorný, pevný, stálebarevný. Před dům doporučujeme podpovrchové vyhřívání dlažby, což oceníme v zimě.
Rady a tipy
Na terasu a chodník, který na ni navazuje, lze použít kompozitní materiál Twinson (skládá se z 50 % ze dřeva a 50 % z PVC).
Má úžasné vlastnosti: poskytuje úhledný, rovný povrch, nestudí, nerozpálí se sluníčkem, neklouže, nenapadají ho škůdci, nekroutí se, nevyžaduje žádnou údržbu. Montáž je snadná, desky se skládají do různých geometrických tvarů, když se některá část poškodí, lze ji vyměnit.
Plastový chodník z recyklovaného materiálu oceníme i mezi záhony nebo ve skleníku. Nevyžaduje údržbu, je stále čistý a nezaplevelený. Výhodou je i zvýšený okraj chodníku, který po obou stranách vytváří záhonový obrubník.
Chodník má po celé délce fixační žebra a čela jsou spojena zámky, takže chodníky výborně drží směr. Při změně směru chodníku není problém ho vyjmout a použít na jiném místě, chodníky lze i křížit. Za 50 ks v balení délky 1,2 m o rozměru 360x115 mm zaplatíme 199 Kč.