Článek
Architektura blízká stylu purismu, který usiloval o stylovou čistotu, a funkcionalismu pronikla do Mladé Boleslavi se stavbami architekta Jiřího Krohy.
Příkladem této architektury byla v první řadě Zemská průmyslová škola sídlící v tomto městě. Část místních jeho architektuře ale příliš nefandila a dívala se na jeho stavby nepřátelsky.
Vila nezapře vliv Krohovy architektury
Stoupenci architektonického pokroku nicméně jeho stavby obdivovali a někteří architekti působící ve městě dokonce začali napodobovat Krohův styl.
Vliv tohoto stylu, dynamičtějšího a odvážněji tvarovaného než pravý funkcionalismus, je možné rozpoznat i v tvorbě nejvýznamnějšího mladoboleslavského architekta pozdních dvacátých a třicátých let 20. století Vladimíra Bolecha, který navrhl zmiňovanou pozoruhodnou střídmou vilu.
Bolech prošel výukou slavného architekta Josipa Plečnika na pražské Uměleckoprůmyslové škole. V Mladé Boleslavi postavil školy v ulicích Boženy Němcové a Laurinově.
Vilu průmyslníka Františka Kučery navrhl v krohovském stylu mimo jiné i proto, že stojí v sousedství stavby od tohoto architekta, Masarykova ústavu sociální péče, a vytváří s ním tak jeden celek.
František Kučera řídil v době stavby své vily (v letech 1932-1933) velký mladoboleslavský podnik na výrobu zemědělských strojů, Rolnickou strojírnu a slévárnu.
S Bolechovou prací byl zřejmě spokojený, protože mu pak brzy zadal jiný úkol, projekt vlastního činžovního domu v Havlíčkově ulici.
Život se ve vile odehrával ve zvýšeném přízemí, které architekt řešil jako jeden velký prostor členěný jen posuvnými příčkami. Odtud se dalo vyjít do aerodynamicky tvarované zimní zahrady, téměř celé prosklené. Později vila našla uplatnění jako dětský domov.