Článek
Advokát Hynek Bulín byl významnou osobností tehdejšího místního politického a společenského života. Jeho žena Zdenka byla sestrou dnes hodně ceněného českého kubistického malíře Emila Filly. Bulín byl aktivní i v Sokole, hrál divadlo a publikoval i jako beletrista.
Ve třicátých letech dvacátého století si Bulín nechal postavit svou vlastní vilu, která měla příjemnou krytou pergolu určenou pro odpočinek, rozsáhlou knihovnu a dokonce i vlastní kapli.
Vila na dobovém snímku dokazuje, že podobu stavby se povedlo zachovat i po rekonstrukci.
Autor vily, architekt Vladimír Fischer, byl profesorem na České vysoké škole technické v Brně. K jeho nejznámějším brněnským stavbám patří tzv. Švédský nájemní dům na Botanické ulici, Cyrilometodějská záložna na Zelném trhu a kostel sv. Augustina na Kraví hoře.
Plánek prozrazuje, že interiér vily byl hodně členitý.
Stavbu Bulínovy vily měl na starosti stavitel Stanislav Neděla. Rozpočet na její vznik byl tehdy cca 1,7 miliónu korun. Kolem domu vznikla prostorná velká zahrada s ozdobným bazénem a trávníkovými plochami s pruhy květin.
Na západní stranu stavby navazovala dřevěná krytá pergola, která ohraničovala plochu pro antickou sochu.
Balkón zkrášlil sochař Mach
Hlavní vstupní strana stavby byla zdůrazněna vysokou sloupovou halou s podjezdem a balkónem, který zdobily dekorativní plastiky od sochaře Václava H. Macha.
Ve sníženém přízemí byly byty domovníka a zahradníka s provozním zázemím. Ve zvýšeném přízemí pak nechyběly dva pětipokojové byty, v patře pak velký byt majitele, dokonce s jeho vlastní osobní domácí kaplí.
Knihovna z masivu s vyřezávanými prvky patří k interiérovým skvostům vily.
Bulínův syn stejného jména, Hynek Bulín ml., se věnoval dějinám práva a rané historii polabských a pobaltských Slovanů. Byl také schopným pianistou.
Svou vilu včetně rozsáhlého parku velkoryse věnoval Akademii věd a od roku 1968 v ní sídlí Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR.
