Článek
Dům přestavoval v roce 1996, tedy deset let poté, co postavil původní chatku. „Měl jsem štěstí na řemeslníky, kteří se začínali seznamovat s novými stavebními materiály a dokázali se přizpůsobit. V té době i za slušnou hodinovou cenu. I díky tomu se vše zdařilo. Zbytek, jako například vnitřní vymalování, obklady palubkami a sádrokartonem, jsme dodělali se ženou sami. Dnes máme dům na samotě u lesa ve velké udržované zahradě na Šumavě, s krásným výhledem na hraniční hory,“ pochvaluje si Michal.
Před domem je velká terasa do písmene L s venkovním krbem.
Dům je díky přestavbě opravdu velký, a to je dobře. Manželé mají již dospělé děti, které mají vlastní potomstvo. Přesto, když se sjedou za rodiči, pohodlně se všichni do domu vejdou.
Michal o způsobu užívání a tudíž i jeho uspořádání pečlivě přemýšlel. Navrhl jej proto prakticky, s ohledem na nadcházející léta. „Až nebudeme moci chodit do schodů, máme možnost užívat pouze přízemí,“ píše.
Dispozice domu
Původní chata vyrostla na půdorysu 35 m2. Je podsklepena hlubokým sklepem se dvěma místnostmi o ploše 25 m2. V hlavní místnosti s plochou 17 m2 se skladují potraviny. Menší místnost slouží jako technické zázemí domu.
Původní tvar chaty je i po přestavbě domu stále jasně patrný.
Do původní chaty se vchází přes malou terasu do verandy. Cesta dál pokračuje malou chodbou, z níž vedou dveře do koupelny s WC. Té vévodí 160 cm dlouhá vana zapuštěná 15 cm pod úroveň podlahy, aby se do ní snáze vstupovalo.
Další dveře vedou z chodby do jídelny s přilehlou kuchyňkou. Tato místnost má tvar písmene L a její okna směřují na jih. V čele kuchyňské části je pak okno směřující na terásku. Z rohu místnosti vede otevřené modřínové schodiště do podkroví.
Hned vedle schodů jsou prosklené dveře do obývacího pokoje. Ten je 42 m2 velký a otevřen až pod střechu. Na obývací pokoj navazuje na jižní straně zimní zahrada oddělená prosklenou stěnou, kterou lze otevřít a oba prostory tak propojit. Západní stěna obývacího pokoje je celá prosklená. Z obýváku vedou dveře také na velkou terasu s pergolou a otevřeným venkovním krbem, který se o komín dělí s krbovými kamny uvnitř, v obývacím pokoji.
V přízemí, v sousedství obývacího pokoje, je umístěna velká ložnice (18 m2) s dvojitými prosklenými dveřmi, které také vedou na terasu s pergolou. Před ložnicí je malé zádveří, odkud vedou dveře do druhé, malé technické místnosti, která slouží zároveň jako spíž a prádelna.
Na velké zahradě je kromě zeleninových záhonků a skleníku také jezírko, v němž se lze koupat.
V podkroví, přímo nade dveřmi do obývacího pokoje v přízemí, jsou umístěny dveře, které ústí na galerii v obýváku, z níž se vchází do horní ložnice. Ta má prosklenou celou přední stěnu. Před dveřmi do této ložnice je ještě druhá koupelna se sprchovým koutem a WC.
Dalším velkým pokojem v podkroví je v původní chatě vybudovaný pokoj s lodžií. Poslední místností tohoto podlaží je malý dětský pokojík.
Kombinované vytápění
K topení v původním prostoru slouží stáložárná kamna na dřevo, která stojí v jídelně a vydrží hořet celou noc, nebo po dobu, kdy jsou oba manželé v zaměstnání. Kamna hoří od podzimu do jara a téměř nevyhasnou. Jsou rozpálena na 70 °C, což stačí na udržení teploty v místnosti na úrovni 21 °C.
Na jedno přiložení stačí tři špalky (spotřeba za topnou sezónu šesti měsíců činí obvykle kolem 7 m3 břízy). V chladných dnech, kdy venkovní teplota klesne pod -8 °C, je samozřejmě třeba roztopit kamna více.
V nově přistavěném prostoru je obývák s dvojnásobnou výškou stropu. Prokslenou stěnu stíní žaluzie.
Obývací pokoj o objemu cca 200 m3 pak manželé vytápějí elektrickým odporovým topením v podlaze. Jeho spotřeba činí 2,8 kWh. Provoz topení reguluje termostat. Díky velkým proskleným stěnám stačí, aby vysvitlo slunce, a interiér místnosti se začne prohřívat jeho paprsky. V tyto chvíle se topení vypíná.
Ve dnech s teplotou nižší než -10 °C se obývací pokoj vytopí podlahovým topením zhruba na 18 °C a je proto potřeba přitopit ještě krbovými litinovými kamny. Ta v obýváku během hodiny zvýší teplotu ještě o další tři stupně.
Vrchní podlaží se prohřívá přirozeným vzlínáním teplého vzduchu, ať již volným prostorem v obýváku, nebo přes schodiště, kde stačí pouze nechat otevřené dveře do horních místností. Otevřené dveře stačí rovněž k ovlažení chodby a koupelny v přízemí. Jen při koupání se koupelna na krátko dohřeje pomocí elektrického přímotopu s ventilátorem umístěným na stěně.
Majitelé domu velmi milují květiny. Rádi žijí v jejich blízkosti a stejně jako ony dávají přednost hodně světlým prostorám.
Rada na závěr
Michal všem zájemcům o stavbu rodinného domu radí: „Rozhodně se nebojte použít co nejvíce prosklených stěn.“ Sám použil izolovaná dvojskla zasazená do dřevěných rámů na silikon.
„Nechci plastová okna, protože dřevěná dýchají. Vnitřní klima domu by se změnilo. Nebylo by tak čerstvé a nám i kytičkám by se v tak utěsněném domě špatně dýchalo,“ vysvětluje svůj přístup náš čtenář a poznamenává, že v jeho domě, navzdory velkým proskleným plochám, není problém s vytápěním. Spíše naopak.
Nad obývací pokojem vede dřevěná galerie. Její materiál hezky ladí s obklady na stěnách a na zdech místnosti.
Když přijdou opravdová horka, prohřeje se obývák až na 28 °C. „Ale to těch pár dní přežijeme. Když jej zavřeme, je ve vedlejších místnostech kolem 23 °C. Klimatizaci nepoužíváme. Přes léto jsme celý den na zahradě a mimo jiné se osvěžujeme v koupacím jezírku,“ podotýká na závěr.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
