Článek
V případě chalup a roubenek s tradičním vzhledem staveb v dané lokalitě je ideální volba místních materiálů nebo jejich odolnějších imitací.
Není-li pozemek příliš nápadně uzavřený vysokou zdí či výrazným plotem, zahrada tak získá nekonečný rozměr pohledovým splynutím třeba s blízkým lesem, loukou, s poli a horami.
Nechte si inspirovat tipy na chodníky a cesty v zahradě |
---|
Cesty, chodníky a pěšiny dodají zahradě osobitý styl |
Zahrada bez cest a chodníků není nikdy hotová |
Cesty a chodníčky, důležitý prvek každé zahrady |
V menších zahradách u moderních městských staveb vyniknou cesty a chodníky, jejichž materiál charakterem i barvou vychází z fasádních prvků stavby. Může to být kámen, obklad na domě, posyp ladící s hladkou barevnou fasádou.
Pěšinové posypy
Bývají nejčastěji ze štěrku, z mlatu z hrubších a jemnějších frakcí přírodního či umělého kameniva. Posypy jsou měkké, chůze po nich je příjemná a zdravá pro bosá chodidla.
Kvůli odvodu vody, která by mohla narušit jejich pevnost, se obvykle pokládají na geotextilii v několika vrstvách, pečlivě udusaných mechanicky vibrační deskou, případně válcem. Využít můžeme i odtokové svážnice.
Okraje zpevní nenápadné lemování z kovové páskoviny, trámy z tvrdého dřeva. Posyp mohou tvořit i lokální oblázky a drobné kameny, dobře působí kamenné koberce ze směsí oblázků a jiných kamenů a přírodního pojiva, které jsou při správné kvalitě a podloží vodopropustné.
Pěšiny z posypu oživíme položenými pražci nebo šlapáky.
Dlážděné chodníky
Na menší zahradní ploše bývají ze stejného materiálu jako navazující terasa a příjezdová cesta. V blízkosti minimalistické stavby to sluší pokládce s ostrými hranami, které opticky rozbíjejí uhlazený vzhled domu. Barevný i tvarový soulad s obkladem domu má ale také něco do sebe, vsadíme-li na dynamicky vyhlížející výsadbu.
Ve větší zahradě se spoustou zeleně upřednostníme oblé tvary a teplé přírodní odstíny. Dlažba může být z velmi odolného opracovaného betonu, který napodobí prakticky jakýkoli materiál - dřevo, valouny, cihly. Klasický vzhled keramické dlažby a pálené cihly se hodí k tradičním stavením a ke statkům, stejně jako přírodní kámen a jeho atrapy.
Pražce a šlapáky
Oblíbené jsou i pěšiny tvořené pražci z betonu, z kompozitu plastu a dřeva, z tvrdého přírodního dřeva. Šlapáky z kamene, betonu či seříznutých špalků limitují krok, proto jsou vhodné v kratších úsecích (v průměru jde o 65 cm). Jejich usazení je snadné, lehce zarůstají trávou, proto jejich okolí prosypeme oblázky, štěrkem.
Kudy povedou?
Mít hotové pěšiny podle projektanta, potom si krátit cestu jinudy a vyšlapávat další cesty v trávě je nesmysl. Chce to trpělivost.
V zařízené zahradě nejprve vyšlapeme stezky sami. Intenzita udusání povrchu i šířka pěšin prozradí, které z nich jsou frekventované a které méně používané. Na některém místě v zeleni se nám třeba tak zalíbí, že tam dodatečně vytvoříme zákoutí, které vydláždíme.
Bez ohledu na výběr materiálu platí pro pěšiny několik pravidel. Přímé chodníky sluší krátkým úsekům, použít je můžeme také k rozdělení zón, třeba mezi záhony a ovocným sadem. V přílišné délce rovný chodník působí jako letištní ranvej.
Delší trasa má být proto klikatá. Když se pěšina v terénu vlní a občas ztratí za keři, aby se za chvíli objevila mezi stromy, působí plynule, měkčeji a vybízí k procházce.
Může se vám hodit na Seznamu:
Tipy a rady
Zvážíme nejen cenu materiálu, ale i náročnost a náklady na úpravy podloží při zakládaní cest.
Zajímáme se o vlastnosti materiálu (protiskluznost, mrazuvzdornost, nosnost).
Důležité je znát pravidla údržby chodníku – správná péče prodlouží jeho životnost.
Pro drobné úzké stezky volíme posypy a pražce, pro širší, zátěžové trasy dlažbu.
S volbou typu cesty a usazení poradí zahradní architekt.