Hlavní obsah

Cestám v zahradě sluší přirozenost

Právo, Karolina Černá

Ať už zvolíme pěšinové posypy, dlažbu, přírodní kámen, dbáme na to, aby trasy ladily nejen se stylem zahrady a objektu, k němuž náležejí, ale také s okolní krajinou.

Foto: Petr Horník, Právo

Kamenné nášlapy nepravidelného tvaru uložené do pěšinového posypu vnášejí do vlnící se stezky dynamiku.

Článek

V případě chalup a roubenek s tradičním vzhledem staveb v dané lokalitě je ideální volba místních materiálů nebo jejich odolnějších imitací.

Není-li pozemek příliš nápadně uzavřený vysokou zdí či výrazným plotem, zahrada tak získá nekonečný rozměr pohledovým splynutím třeba s blízkým lesem, loukou, s poli a horami.

Foto: Wild stone

Mrazuvzdorná portlandská dlažba Taormina imituje starou, ošlapanou dlažbu. Je ručně vyráběna z portlandských cementů, kameniva, říčních písků a minerálních barev.

V menších zahradách u moderních městských staveb vyniknou cesty a chodníky, jejichž materiál charakterem i barvou vychází z fasádních prvků stavby. Může to být kámen, obklad na domě, posyp ladící s hladkou barevnou fasádou.

Pěšinové posypy

Bývají nejčastěji ze štěrku, z mlatu z hrubších a jemnějších frakcí přírodního či umělého kameniva. Posypy jsou měkké, chůze po nich je příjemná a zdravá pro bosá chodidla.

Kvůli odvodu vody, která by mohla narušit jejich pevnost, se obvykle pokládají na geotextilii v několika vrstvách, pečlivě udusaných mechanicky vibrační deskou, případně válcem. Využít můžeme i odtokové svážnice.

Foto: Flera

Jemné a hrubé kamenité frakce mlatu musí být ve správném poměru, aby se z jemnějších částic po dešti nevytvářela na povrchu kašovitá směs.

Okraje zpevní nenápadné lemování z kovové páskoviny, trámy z tvrdého dřeva. Posyp mohou tvořit i lokální oblázky a drobné kameny, dobře působí kamenné koberce ze směsí oblázků a jiných kamenů a přírodního pojiva, které jsou při správné kvalitě a podloží vodopropustné.

Pěšiny z posypu oživíme položenými pražci nebo šlapáky.

Dlážděné chodníky

Na menší zahradní ploše bývají ze stejného materiálu jako navazující terasa a příjezdová cesta. V blízkosti minimalistické stavby to sluší pokládce s ostrými hranami, které opticky rozbíjejí uhlazený vzhled domu. Barevný i tvarový soulad s obkladem domu má ale také něco do sebe, vsadíme-li na dynamicky vyhlížející výsadbu.

Foto: Diton

Červená dlažba rustikálního vzhledu z betonu vynikne v zahradě mezi barvami květin a zelení.

Ve větší zahradě se spoustou zeleně upřednostníme oblé tvary a teplé přírodní odstíny. Dlažba může být z velmi odolného opracovaného betonu, který napodobí prakticky jakýkoli materiál - dřevo, valouny, cihly. Klasický vzhled keramické dlažby a pálené cihly se hodí k tradičním stavením a ke statkům, stejně jako přírodní kámen a jeho atrapy.

Pražce a šlapáky

Oblíbené jsou i pěšiny tvořené pražci z betonu, z kompozitu plastu a dřeva, z tvrdého přírodního dřeva. Šlapáky z kamene, betonu či seříznutých špalků limitují krok, proto jsou vhodné v kratších úsecích (v průměru jde o 65 cm). Jejich usazení je snadné, lehce zarůstají trávou, proto jejich okolí prosypeme oblázky, štěrkem.

Foto: Diton

Prkna s dekorem dubu jsou sice vyrobená speciální technologií litého betonu, od těch dřevěných je ale prakticky nerozeznáme.

Kudy povedou?

Mít hotové pěšiny podle projektanta, potom si krátit cestu jinudy a vyšlapávat další cesty v trávě je nesmysl. Chce to trpělivost.

V zařízené zahradě nejprve vyšlapeme stezky sami. Intenzita udusání povrchu i šířka pěšin prozradí, které z nich jsou frekventované a které méně používané. Na některém místě v zeleni se nám třeba tak zalíbí, že tam dodatečně vytvoříme zákoutí, které vydláždíme.

Foto: Stone city

Kamenná dlažba z porfyru se hodí díky škále teplých barev k rustikálním stavbám, na cesty v zahradě i ke zbudování příjezdové cesty.

Bez ohledu na výběr materiálu platí pro pěšiny několik pravidel. Přímé chodníky sluší krátkým úsekům, použít je můžeme také k rozdělení zón, třeba mezi záhony a ovocným sadem. V přílišné délce rovný chodník působí jako letištní ranvej.

Foto: Flera

Břidlicové desky se vyznačují velkou pevností, odolávají oděru i zatížení.

Delší trasa má být proto klikatá. Když se pěšina v terénu vlní a občas ztratí za keři, aby se za chvíli objevila mezi stromy, působí plynule, měkčeji a vybízí k procházce.

Může se vám hodit na Seznamu:

Tipy a rady

Zvážíme nejen cenu materiálu, ale i náročnost a náklady na úpravy podloží při zakládaní cest.

Zajímáme se o vlastnosti materiálu (protiskluznost, mrazuvzdornost, nosnost).

Důležité je znát pravidla údržby chodníku – správná péče prodlouží jeho životnost.

Pro drobné úzké stezky volíme posypy a pražce, pro širší, zátěžové trasy dlažbu.

S volbou typu cesty a usazení poradí zahradní architekt.

Související témata:

Výběr článků

Načítám