Článek
Jak jste v soutěži Solar Decathlon v kalifornském Orange County Great Park s realizátorským týmem vedeným Fakultou architektury ČVUT uspěli?
Zvítězili jsme v prestižní disciplíně Architektura a v Technice jsme byli na 2. místě. Třetí místo jsme získali v Atraktivitě pro trh, Komfortu a Teplé vodě. Celkově jsme byli třetí. Jednotlivá ocenění jsou snad ještě cennější než celkové umístění, takže jsme uspěli nad naše očekávání. Když jsme dům stavěli v Čechách, už jen to, že se nám ho podaří rozmontovat a znovu postavit v Kalifornii, nám připadalo jako vítězství. Pak jsme to zvládli a začali soutěžit doopravdy. Bojovali jsme o každý bod.
V kolika kategoriích se soutěžilo?
V Solar Decathlonu se soutěží v 10 disciplínách. Každá je za 100 bodů a vyhrává tým, který má nejvyšší skóre. Část disciplín hodnotí odborníci, to je Architektura, Komunikace, Atraktivita pro trh a Cenová dostupnost, která posuzuje rozpočet stavby. Tyto kategorie jsme v Kalifornii už mohli ovlivnit jen způsobem, jakým je odprezentujeme porotě.
Které kategorie pro vás byly nejnáročnější?
Nejvíc nás zaměstnaly disciplíny simulující provoz domu v reálném životě. Ty stály na měřených parametrech a úkolech, které jsme museli splnit. Prát a sušit prádlo, odpařovat vodu, ohřát vodu na určitou teplotu a během krátké doby jí 60 litrů vypustit, udržovat teplotu a vlhkost uvnitř domu v určených hodnotách.
Kolik bodů vám uteklo na vítěze?
Pořadí v průběhu soutěže bylo po celou dobu velice těsné a nakonec nám na vítězný rakouský tým chybělo jen šest bodů. Při prvním Solar Decathlonu v roce 2002 byl mezi prvním a třetím místem v pořadí rozdíl 26 bodů. Letos se také poprvé všem týmům podařilo mít kladnou energetickou bilanci, všechny domy v solárním městečku vyrobily víc energie, než spotřebovaly.
V Čechách jste realizaci stíhali jen tak tak. Jak probíhala realizace v Kalifornii na místě?
Ano, Air House už jsme stavěli v Praze. Mohlo se zdát, že v USA to už bude hračka... Stavba byla o dost rychlejší, ostatně jsme na ni měli podle pravidel soutěže jen necelých devět dní. Přesto to byl šibeniční termín. Stavbu jsme stihli dokončit, ale na testování technologií nebyl čas a jelo se rovnou naostro.
Kolik vás nakonec stavělo?
Stavělo celkem 25 studentů, pět specialistů a dvě manželky. Přijeli nám pomoci i děkan Fakulty architektury ČVUT Zdeněk Zavřel s manželkou, která, jako zahradní architektka, radila s naší zahrádkou. Proděkan Fakulty stavební ČVUT Petr Hájek se synem vrutoval…
Jak jste Air House do Kalifornie přepravili?
Air House přicestoval v sedmi námořních kontejnerech. Z Hamburku Panamským kanálem do Los Angeles. Plavil se 27 dní a nic se neztratilo ani nezničilo. Až na technologický box, který jsme naložili jako celek, byl celý dům rozebraný na části. To byl hlavní rozdíl proti americkým týmům v soutěži, které přivážely své stavby v několika kusech, které jen spojovaly dohromady. My jsme pracovali 19 hodin denně, ve dvou směnách. Na staveniště jsme přicházeli jako první a odcházeli poslední.
Měli jste nějaké problémy?
Nastaly různé dramatické chvíle. Díky špatné frekvenci dodávaného proudu nám odešla čidla a další komponenty systému. Soutěží velice přísně nastavené parametry vnitřního komfortu se první dny soutěže regulovaly manuálně.
Velkou výzvou byla elektrika, která se v USA řeší velice odlišně.
Díky vadě na střídači náš systém zpočátku nekomunikoval s rozvodnou sítí v solárním městečku a chvíli to vypadalo, že z našich fotovoltaických panelů nedodáme ani watt. Ani kalifornské podnebí nás nešetřilo. Zažili jsme silný vítr Santa Ana, během kterého muselo být městečko zavřené, nebo změnu počasí, kdy se během hodiny změnila vlhkost vzduchu z 20 % na 80 % a naše regulace musela rychle reagovat. Ale díky obrovskému nasazení jsme to zvládli.
Jak jste tedy pak zabodovali v technických parametrech stavby?
V disciplíně Technika jsme získali 2. místo. Porota, která hodnotila naše technologie, jejich spolehlivost a účinnost v porovnání s běžnými systémy, ocenila náš pasivní koncept a celkové řešení.
Air House byl oceněn i za atraktivitu pro trh. Dům je určen pro pár, kterému už odrostly děti. Myslíte si, že podobné domy v ČR či USA nevznikají a že by tento typ domu zaplnil mezeru na trhu?
Architekti navrhují pro konkrétního klienta. Když je jím senior, dobrý návrh jistě zohlední jeho potřeby. V USA je na takzvané livability, česky obyvatelnosti, kladený velký důraz. Nejde o žádné domovy důchodců, ale o prvky, které jsou součástí běžných domů a bytů a vyhovují handicapovaným osobám a různým generacím, třeba i dětem. Při novostavbě není takový návrh náročný a ideálně by mohl být standardem. Jen je třeba s tím počítat od začátku, správně dimenzovat prostory a komunikace, předvídat. O to jsme se v Air House snažili.