Češi rádi nahlížejí do cizích bytů. Děje se tak mnohem častěji, než si myslíme

To, že jsou Češi zvědaví a velice dychtí vědět, co dělají jejich sousedé, není nic neznámého. Výstižně tyto naše sklony ve svých dílech zachycují odjakživa spisovatelé i filmaři. Někdy toto počínání vede ke komickým situacím, jindy už méně.

Kdo by si ovšem myslel, že se o své okolí „zajímá” pouze starší generace, protože mladí lidé jsou pohlceni záplavou televizních kanálů, počítačových her a sociálních sítí, byl by velmi překvapený. Průzkum společnosti Žaluzie Neva, který proběhl letos v létě, ukázal totiž opak.

Zvědavost je člověku naprosto vlastní. A nelze snad ani nikomu zazlívat, že pokud má příležitost se k druhým podívat, obvykle ji využije. Zda tak učiní jen nenápadně, nebo se vší parádou, hluboce vykloněný z okna, to už je na povaze každého.

O příležitosti „juknout se” ovšem u nás není nouze.

Průzkum totiž ukázal, že vidět je do dvou třetin českých domácností. Na pětatřicet procent dotazovaných uvedlo, že jim je vidět i do ložnice. Nejvíce to vadí mladší věkové skupině do 44 let.

Ovšem, zároveň také platí, že nejčastěji do sousedních domácností nahlížejí mladí lidé do šestadvaceti let, občas do oken mrkne celých 40 %.

Překvapivé je, že více dění u sousedů zajímá mladší generaci. Možná i proto jim častěji vadí, když je k nim samým vidět. Respondenti nad 54 let naopak k sousedům tak často nekoukají, a to, že je vidět k nim domů, tolik neřeší, vychází z průzkumu.

„Podle našich zkušeností z různých trhů je ještě častěji vidět do severských domácností, kde se nepoužívají ani záclony. Češi jsou svým přístupem hodně podobní Němcům nebo Rakušanům, do jisté míry si soukromí střeží, ale nejsou v tom důslední.

Jižní státy mají naopak často úplně zatemněná okna, a to kombinací závěsů a okenic. Tam je to ale hlavně z důvodu ochrany před vedrem a s touhou po soukromí to nemusí nutně souviset,” dodává Miloslav Matoušek, marketingový manažer společnosti Žaluzie Neva.

Existuje přitom několik způsobů, jak nechtěným pohledům od sousedů zabránit. Zatímco záclony volí dnes již méně domácností, dvě třetiny Čechů své domovy zatemňují vnitřními žaluziemi. Kromě nich pak existují i další stínicí prvky.

„K ochraně soukromí v domácnosti výborně poslouží i venkovní stínicí technika, ale je třeba počítat s tím, že každý typ má svá specifika. Například látkové screenové rolety jsou ideální hlavně pro denní zastínění, ale večer při umělém osvětlení je skrz ně vidět dovnitř. Pro úplné zatemnění je ideální kombinovat je s vnitřní zastíněním.

Oproti tomu rolety jsou zcela neprůhledné, takže poskytují absolutní soukromí, ale zároveň to znamená, že ve zcela zataženém stavu v interiéru vytvoří úplnou tmu. U klasických lamelových žaluzií je výhodou, že sílu prostupu světla lze regulovat podle potřeby,“ říká David Šejvl, manažer stínění značky Vekra, největšího českého výrobce oken.

Stínicí prvky mají ještě další benefit než jen zajištění soukromí v domácnosti. Mohou totiž pomoci s úsporou energie, a to v rozmezí 20-25 % energetické bilance budov (v závislosti na konkrétním objektu).

Obecně lze říci, že exteriérové stínění má v tomto ohledu vyšší efektivitu než vnitřní a v zimě slouží jako výborná tepelná izolace, šetřící náklady za vytápění.

„Abyste dosáhli maximálních tepelných zisků z oken a ušetřili co nejvíce energie na vytápění, musíte venkovní žaluzie správně nastavit. V zimě nechávejte žaluzie přes den vytažené v horní poloze, aby topný systém podpořilo působení slunečního svitu. Při soumraku je spusťte, ať omezíte nežádoucí únik tepla skrze okna. Pokud je žaluzie v noci stažená, přesouvá se rosný bod z povrchu skla na lamelu žaluzie a tímto můžeme uspořit až 1,5 stupně při vytápění, které se nám právě díky exteriérovým žaluziím v interiéru udrží,“ uzavírá odborník na stínění Jan Žižlavský ze společnosti Isotra.