Článek
Ve významné etapě tvorby Jana Kotěry a Františka Roitha před první světovou válkou vzniklo několik vil, které sehrály důležitou roli v české, ale i evropské architektuře.
Místo pro tvorbu obou architektů poskytla rozvíjející se vilová část Černošic, vyhlášená rekreační lokalita. První vilu v duchu geometrické moderny tady vyprojektoval Jan Kotěra v roce 1908.
Pod vlivem holandského architekta dospěl Kotěra v této stavbě ke strohé architektuře, jejíž průvodní znak představuje cihlový obklad všech fasád.
V zevnějšku vily rozpoznáme inspiraci klasickou řeckou a římskou architekturou. Interiér vychází z anglických principů, včetně ústřední schodišťové haly s terasou.
Vilu si nechal postavit Emil Kratochvíl (1847-1910), který do roku 1909 působil jako ředitel železáren v Králově Dvoře na Berounsku. Finančně podporoval studia Jana Preislera, významného reprezentanta českého moderního malířství, o kterém vyšlo najevo, že byl Kratochvílovým nemanželským synem.
Vlastní syn, malíř a karikaturista Zdeněk Kratochvíl, přispěl k vysoké úrovni české knižní grafiky.
Stavebník si dům zřejmě pořídil ke stáří jako trvalé rodinné sídlo. Osud Emilu Kratochvílovi ale nedopřál, aby si svého černošického domu užíval. Krátce po dokončení stavby zemřel.
Kromě vily v Černošicích po sobě Emil Kratochvíl zanechal ještě jedno dílo vysoké umělecké úrovně – hrobku na křivoklátském hřbitově od slovinského architekta Josipa Plečnika.
Černošického díla pro Emila Kratochvíla si Jan Kotěra velmi cenil. Ke konci života se k jeho zjednodušenému architektonickému jazyku vrátil při navrhování vily v sousedních Všenorech pro majitele grafického závodu Jana Štence.