Býval tu špitál, sirotčinec i diskotéka. Dle nových zjištění archeologů byla stavba původně synagogou

O tom, že v centru města Utrera kdysi stávala synagoga, vědí místní i historici dávno. O ztraceném chrámu se už před více než 400 lety zmínil tamní kněz, historik a básník Rodrigo Caro, když v roce 1604 ve své historii Utrery napsal: „Na tom místě byli jen cizí a židovští lidé… jejich synagoga, kde nyní stojí Hospital de la Misericordia.“

Jeho slova potvrdil na konci loňského roku tým archeologů vedený Miguelem Ángelem de Dios, jenž objevil prostor, kde býval svatostánek s uloženými svitky tóry a také místo, které sloužívalo jako modlitebna.

„Bylo to jako luštění hieroglyfů. Jakmile jsme měli klíč, všechno se propojilo,“ řekl. „Najít menoru (tradiční židovský sedmiramenný svícen - pozn. red.) by bylo jako najít ID kartu,“ řekl archeolog Miguel Ángel de Dios.

Nález archeologů je výsledkem dva roky trvajícího průzkumu, který s potěšením ocenil utrerský starosta José María Villalobos během tiskové konference pořádané tento týden v prostorách vykopávek: „Teď si můžeme být vědecky jisti, že právě stojíme ve středověké synagoze“. Řekl, že význam „mimořádného“ nálezu lze podle něj stěží přecenit. „Dosud byly v celém Španělsku pouze čtyři takové budovy - dvě v Toledu, jedna v Segovii a jedna v Córdobě,“ sdělil. „Toto je výjimečná budova, která je součástí Utrery a součástí života jejích obyvatel již 700 let. Postavili ji ve 14. století a přetrvala až do 21. století.“

Když byli židé v roce 1492 vyhnáni ze Španělska, jejich majetky byly zabaveny, mnohé synagogy pak zničeny. To proto se jich v zemi zachovalo jen pár. A každá má svůj vlastní příběh. Nyní k nim přibyl tedy další, nový.

Za tajemstvím přetrvání synagogy stojí pravděpodobně fakt, že její komplex je druhým největším v celém Španělsku, jak vyplývá z prohlášení rady města. Lze tedy vytušit, že místo jeho zboření přišlo Utrerským praktičtější volné prostory využít jinak. Vznikla zde nemocnice. Později pak objekt sloužil i jako sirotčinec a škola.

V novodobé historii měly zachované prostory už poněkud světštější účel. Byla zde restaurace, a dokonce i diskotéka.

Starosta Utrery při slavnostním představení výsledků archeologického průzkumu mj. připomněl, že nejnovější objev tak snad konečně obhájil čtyři roky staré a nikoli všeobecně schvalované rozhodnutí rady města budovu vykoupit za 460 tisíc eur (11 milionů korun). Objev je podle něj příležitostí k obnově části historie města a samozřejmě lákadlem pro další výzkumníky a turisty.

Rada plánuje nově objevené prostory otevřít pro veřejnost a přitom zároveň dále pokračovat s archeologickými pracemi. Archeolog de Dios doufá, že bývalá synagoga ještě nevydala všechna svá tajemství. Bylo by podle něj hezké, kdyby se podařilo objevit například část, která bývala určena ženám (v tradičních synagogách je pro ženy vyhrazen zvláštní prostor), nebo mikve (rituální lázeň). Průzkum by pak mohl pokračovat bádáním po pozůstatcích rabínského domu a dalších budov.

„Kromě památkové hodnoty – jde o stavbu s významnou historií, která byla kdysi synagogou – mě nejvíc těší vědomí, že můžeme získat zpět velmi, velmi důležitou část nejen historie Utrery, ale také historie Pyrenejského poloostrova,“ řekl archeolog. „Příběh sefardských židů byl prakticky vymazán nebo skryt na dlouhou dobu.“