Bytu po rekonstrukci dominují mahagon a černý mramor

Byt má plochu 70 čtverečních metrů a nově má typicky výrazně oddělenou společenskou a zároveň denní zónu od té soukromé, klidové. První jmenovaná část bytu je tvořena místností s půdorysem podlouhlého obdélníku, jejíž okna směřují k již zmiňovanému monumentu.

Do této místnosti majitelé hned vstupují, po pravé ruce míjejí stěnu pokrytou textilní tapetou v geometrickém vzoru, volný prostor vedle ní slouží jako kratší chodba. Po levé ruce, za velkými dřevěnými panely, je ukryta pračka s umyvadlem a pracovní plochou.

Na otapetovanou zeď za rohem je zavěšena televize, kolem níž se prochází k pokojům a koupelnám skrz téměř neviditelné bílé dveře vysoké od země ke stropu a zasazené do bílé stěny.

S posezením sousedí po straně místnosti lineárně řešená kuchyň, nejblíže oknům je pak ještě volný prostor sloužící jako jídelní zóna s jídelním stolem. Právě tato část bývala v minulosti terasou, jíž ale designéři nově začlenili do interiéru bytu.

Autoři návrhu kladli při zařizování bytu důraz na dva aspekty. Jedním byla volba materiálů, kterých není v bytě použito mnoho, zato jsou ale vždy ve velmi kvalitní podobě.

Ať již je to kožený materiál sedačky, dřevěné prvky z kubánského mahagonu, anebo měděné detaily, vždy jde o ukázku velmi kvalitního řemeslného zpracování.

Detailem, který při povídání v sedačce automaticky přitahuje veškerou pozornost, je konferenční stolek s deskou z černého mramoru s výrazným bílým žilkováním.

Druhým aspektem, na nějž se architekti soustředili, byla volba výhradně místních designérů a výrobců.

„Věříme v naši národní produkci a ceníme si práce nezávislých designérů. Některé objekty například rezignují na svůj původní charakter, protože získaly nový účel díky upcyklaci,” říká architektka Mona Singalová.