Hlavní obsah

Byt ze 60. let architekti upravili a zařídili ve střídmě industriálním stylu

Novinky, Jana Nesvadbová

Byt ze 60. let minulého století v São Paulu architekti z brazilského ateliéru SuperLimão Studio zařídili přímo na míru jeho obyvatel, fotografa a designérky. Jejich domov tak více než tradiční příbytek připomíná galerii moderního umění, v níž se - shodou okolností - také bydlí.

Foto: Maíra Acayaba

Proteplujícím a vzduch osvěžujícím prvkem v domácnosti je visutá tropická zahrada v jídelně. Pod ní je sedačka z jediného kovového plátu.

Článek

Interiér bytu velkého 156 m² v jeho původní podobě byl svírán zbytečně velkým počtem přepážek a stěn. Aby jej prosvětlili a odlehčili, velký počet z nich architekti odstranili. Jednotlivé místnosti se tak propojily a získaly na vzdušnosti. Vznikly tak často pouze opticky od sebe oddělené zóny, které na sebe plynule logicky navazují.

Foto: Maíra Acayaba

Už před vstupem do bytu návštěvník ví, že jej čeká zajímavá domácnost zařízená v jemně uměleckém stylu.

Foto: Maíra Acayaba

Světlo z hliníkových špon ve vstupní chodbě je prototypem, který navrhli architekti ze studia SuperLimão.

Zajímavostí je z toho hlediska například obývací pokoj, po jehož obvodu je vestavěná lavice, přičemž v centrální části stojí pohovka, kterou lze kdykoli v případě potřeby přemístit a upravit tak poměr jednotlivých zón podle aktuální potřeby.

Foto: Maíra Acayaba

Netypicky řešené umyvadlo v koupelně

Návštěvníka mile překvapí visutá tropická zahrada v jídelně. Představuje příjemné oživení v jinak téměř sterilní působícím bytě. Zároveň zahrádka zavěšená pod stropem pomáhá vytvořit a udržovat mikroklima v bytě. Čistí v něm vzduch a přirozeně zvyšuje jeho vlhkost. Zajímavým prvkem pod zahradou je pak dvojice sedátek vytvořených pouze z prohnutého ocelového plátu.

Foto: Maíra Acayaba

Stěny bytu slouží jako výstavní plochy pro obrazy a zvětšeniny fotografií.

Foto: Maíra Acayaba

Mnoho kusů nábytku a dalšího zařízení jsou především zajímavé designové objekty.

Za jídelnou lze objevit protáhlou kuchyň, v níž na první pohled upoutají pozornost živé kachlíky na jedné ze zdí a především tradiční cobogós, tedy perforovaná zeď, která zůstala zachovaná z minulých dob. Později byla perforovaná zeď uzavřena, architekti ji tedy znovu otevřeli, tak aby mohla plnit svou původní funkci. Uvnitř bytu jsou ovšem posuvné velké skleněné tabule, kterými lze otevření kdykoli uzavřít.

Foto: Maíra Acayaba

Pohled z jídelny do obývacího pokoje.

Foto: Maíra Acayaba

Interiér je navržen v moderním duchu s jasnými odkazy k industriálnímu stylu, který ovšem nepřevažuje.

Foto: Maíra Acayaba

Kuchyňské skříňky pod jednou z pracovních ploch v kuchyni jsou řešeny jednoduchým, až trochu industriálním způsobem.

Víte, co jsou cobogós?
Cobogós, tedy perforované stěny, lze objevit na domech v Jižní Americe velmi často, fungují jako stínicí prvek. Dovnitř domu prochází dostatek světla, ale přitom se tolik neprohřívá. Zároveň zeď umožňuje celkem nerušený výhled ven, aniž by odhalovala soukromí obyvatel uvnitř. Vytvořena může být z betonu, cihel, ale také například z keramiky.
Foto: Maíra Acayaba

Výrazným prvkem kuchyně je obklad na stěně. A především pak cobogós - perforovaná betonová zástěna.

Foto: Maíra Acayaba

Perforované betonové stínění propouští do interiéru dostatek světla, zabraňuje však zbytečnému přehřívání bytu. V době chladnějších dní, nebo při nepřízni počasí lze zatáhnout prosklené panely.

V kuchyni je také veškeré zařízení vytvořeno použitím modulárních částí kanceláří, která byly zachráněny ze skládek. Kovové doplňky jsou pak z nerezové oceli. Zde se nejvíce projevil industriální styl, který je více či méně zřetelný ve všech místnostech.

Foto: Maíra Acayaba

Do soukromé zóny bytu se vchází posuvnými dveřmi první místností je velká pracovna.

Foto: Maíra Acayaba

Skulpturální knihovna vytváří v jistém smyslu chodbu, kterou se přichází k ložnicím.

Foto: Maíra Acayaba

Stůl v pracovně

K oddělení společenské zóny od soukromých prostor slouží posuvné dveře z překližky. Soukromá zóna zahrnuje přitom trojici místností, z nichž v jedné je pracovna fotografa, který většinu svého času pracuje z domova. Část této místnosti je oddělena skulpturálně řešenou knihovnou, která pracovnu částečně přepažuje a vytváří pocit chodby. Tou se pak přichází do ložnice s koupelnou majitelů. Jejím logickým centrem je postel vyrobená z recyklovaného dřeva včetně výrazného čela.

Foto: Maíra Acayaba

Čelo postele v ložnici majitelů navrhla příteelkyně majitelů, designérka Diana Albuquerque.

Foto: Maíra Acayaba

Na ložnici rodičů navazuje koupelna.

Foto: Maíra Acayaba

Architekti ponechali v koupelně rodičů záměrně přiznané rozvody elektřiny a vody.

Z ložnice vedou dveře i do dětského pokojíku. V něm je použita nejpestřejší barevná paleta, živé barvy se zde mísí v pravidelných geometrických obrazcích a vytvářejí stylizovaný obrázek lesa na zdech. Jejich spodní část je navíc opatřena speciálním nátěrem, který umožňuje používat je jako tabuli ke kreslení s tím, že jde kresby pak snadno smýt.

Foto: Maíra Acayaba

V dětském pokoji jsou použity kombinace živějších barev v geometrických obrazcích.

Foto: Maíra Acayaba

I v dětském pokojíku je patrný výrazný designérský záměr.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Související témata:

Související články

Trendy a novinky v interiérových dveřích

Interiérové dveře se dnes chovají jako učiněný chameleon. Dokážou na sebe vzít prakticky jakoukoli podobu, anebo rovnou zmizet. Bytovým architektům i běžným...

Výběr článků

Načítám