Článek
Interiér bytu velkého 156 m² v jeho původní podobě byl svírán zbytečně velkým počtem přepážek a stěn. Aby jej prosvětlili a odlehčili, velký počet z nich architekti odstranili. Jednotlivé místnosti se tak propojily a získaly na vzdušnosti. Vznikly tak často pouze opticky od sebe oddělené zóny, které na sebe plynule logicky navazují.
Zajímavostí je z toho hlediska například obývací pokoj, po jehož obvodu je vestavěná lavice, přičemž v centrální části stojí pohovka, kterou lze kdykoli v případě potřeby přemístit a upravit tak poměr jednotlivých zón podle aktuální potřeby.
Návštěvníka mile překvapí visutá tropická zahrada v jídelně. Představuje příjemné oživení v jinak téměř sterilní působícím bytě. Zároveň zahrádka zavěšená pod stropem pomáhá vytvořit a udržovat mikroklima v bytě. Čistí v něm vzduch a přirozeně zvyšuje jeho vlhkost. Zajímavým prvkem pod zahradou je pak dvojice sedátek vytvořených pouze z prohnutého ocelového plátu.
Za jídelnou lze objevit protáhlou kuchyň, v níž na první pohled upoutají pozornost živé kachlíky na jedné ze zdí a především tradiční cobogós, tedy perforovaná zeď, která zůstala zachovaná z minulých dob. Později byla perforovaná zeď uzavřena, architekti ji tedy znovu otevřeli, tak aby mohla plnit svou původní funkci. Uvnitř bytu jsou ovšem posuvné velké skleněné tabule, kterými lze otevření kdykoli uzavřít.
Víte, co jsou cobogós? |
---|
Cobogós, tedy perforované stěny, lze objevit na domech v Jižní Americe velmi často, fungují jako stínicí prvek. Dovnitř domu prochází dostatek světla, ale přitom se tolik neprohřívá. Zároveň zeď umožňuje celkem nerušený výhled ven, aniž by odhalovala soukromí obyvatel uvnitř. Vytvořena může být z betonu, cihel, ale také například z keramiky. |
V kuchyni je také veškeré zařízení vytvořeno použitím modulárních částí kanceláří, která byly zachráněny ze skládek. Kovové doplňky jsou pak z nerezové oceli. Zde se nejvíce projevil industriální styl, který je více či méně zřetelný ve všech místnostech.
K oddělení společenské zóny od soukromých prostor slouží posuvné dveře z překližky. Soukromá zóna zahrnuje přitom trojici místností, z nichž v jedné je pracovna fotografa, který většinu svého času pracuje z domova. Část této místnosti je oddělena skulpturálně řešenou knihovnou, která pracovnu částečně přepažuje a vytváří pocit chodby. Tou se pak přichází do ložnice s koupelnou majitelů. Jejím logickým centrem je postel vyrobená z recyklovaného dřeva včetně výrazného čela.
Z ložnice vedou dveře i do dětského pokojíku. V něm je použita nejpestřejší barevná paleta, živé barvy se zde mísí v pravidelných geometrických obrazcích a vytvářejí stylizovaný obrázek lesa na zdech. Jejich spodní část je navíc opatřena speciálním nátěrem, který umožňuje používat je jako tabuli ke kreslení s tím, že jde kresby pak snadno smýt.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.