Článek
Poté, co dospělá dcera založila vlastní rodinu a opustila rodné hnízdo, se manželé rozhodovali mezi dvěma alternativami: stavbou nového domu na atraktivním pozemku, nebo rekonstrukcí domu, kde strávili společný život.
Novostavba bývá z těchto dvou alternativ někdy tou jednodušší, rychlejší a často dokonce i méně nákladnou cestou k lepšímu bydlení, přesto od ní nakonec upustili. Ve zrekonstruovaném domě vznikly dva samostatné byty.
Proč jste dali přednost rekonstrukci?
Bydlíme tu už desítky let, tady jsme společně začínali, máme v okolí přátele a rodinu, vychovali jsme tu naši dceru, řadu věcí budovali vlastníma rukama. Nedokázali jsme si představit, že opustíme místo, s kterým nás pojí tolik vzpomínek.
Vztahy jsou pro mě velmi důležitou součástí života, a to jak vztahy k lidem, tak k místu, kde žiju. A vzpomínky a vazby vytvářejí pocit domova a patří ke kvalitě bydlení, říká majitelka.
S jakým záměrem jste se do přestavby pustili?
Dům pochází z r. 1929 a byl už třikrát přestavován, naposledy v devadesátých letech minulého století. Po této přestavbě se naše bydlení skládalo z řady chodeb, dveří a malých místností přeplněných nábytkem, nejrůznějšími tvary a pestrými barvami. Měla jsem pocit, že se tu nedá dýchat.
Hlavně kuchyň s meruňkovou výmalbou a nezbytným barovým pultem, typickým prvkem devadesátých let, byla doslova ucpaná kuchyňskou linkou, ale v podstatě nepraktická.
Kromě výměny všech instalací, podlah, dveří atd., které byly ve špatném stavu, jsme chtěli samozřejmě získat komfortnější bydlení, více prostoru, více světla a také dát interiéru moderní ráz.
Spolupracovali jste s architekty?
Nechali jsme si zpracovat návrh, ale byl až příliš velkorysý. Zásahy do dispozice a tvaru domu, rušení oken a budování nových a další úpravy nám nevyhovovaly.
Navíc jsme chtěli bydlet jen v přízemí, bez běhání do koupelny a ložnice po schodech. Protože se profesionálně zabývám vybavováním interiérů, nakonec jsme si rekonstrukci navrhli sami.
Nová dispozice se v podstatě vrací k té před třiceti lety. Dům je rozdělen na dvě samostatné jednotky, každá má užitnou plochu 70 metrů čtverečných. V patře se nachází byt pro návštěvy, především pro dceru s rodinou. Když přijedou na návštěvu, všichni máme své soukromí.
Sedmdesát metrů čtverečných užitné plochy není mnoho, jak se vám podařilo získat víc prostoru?
Základní uspořádání se příliš nezměnilo – dva pokoje orientované na východní stranu do ulice, kuchyň do zahrady, uprostřed hala a koupelna.
Větší prostor vznikl tak, že jsme zrušili zbytečné příčky a především některé dveře. Spojením původního WC a komory vznikla prostorná koupelna, nové samostatné WC jsme „vystěhovali“ na schodiště.
Odstranili jsme dveře mezi kuchyní a halou a mezi obývacím pokojem a halou, kuchyňská linka v podstatě pokračuje až do haly. Téměř celý byt se příčně propojil a prosvětlil – sluníčko prozáří celý dům ráno i večer, přichází z východu i ze západu.
Jen ložnice zůstala oddělená dveřmi. Z kuchyně se vychází na terasu, kterou jsme přistavěli k západní straně domu.
Jak jste postupovala při návrhu vybavení?
Interiér jsem se snažila přizpůsobit době vzniku, tedy třicátým létům minulého století. Základní barva je bílá. Ve všech místnostech včetně koupelny a kuchyně je účelně řešený vestavěný nábytek v jednotném stylu z bíle lakovaných desek a lamina s dezénem světlého dubu, také jednotná vinylová podlaha s dubovým dekorem přechází plynule z jedné místnosti do druhé.
Světlé přírodní barvy, čisté tvary a hladké povrchy opticky zvětšují prostor. Jednoduchý základ doplňují kvalitní výraznější solitéry, například křeslo a židle od Charlese Eamese, svítidla Ingo Maurera a dalších renomovaných designérů. Svítidla jsou pro mě třešničkou na dortu, snažila jsem se vybírat je pečlivě.
Byl nějaký rozdíl v práci pro klienty a pro vlastní rodinu?
V zásadě ne, v interiéru vždy hledám hlavně funkčnost a soulad se vkusem klientů tak, aby výsledek byl harmonický, odpovídal jejich založení a požadavkům a přinášel nadčasovou kvalitu.
Osobně dávám přednost přírodním materiálům a barvám, což se také ve vybavení mého bytu projevilo. Důležitá je ale i praktická stránka, jako je trvanlivost a údržba.
Jitka Pálková, www.modernibyt.cz