Článek
Při rekonstrukci 57metrového bytu architekti z ateliéru Papundekl navrhli odstranit všechny původní lehké montované příčky. Namísto několika malých pokojů a chodeb tak vytvořili jeden spojitý prostor, sjednocený betonovou podlahou, prosvětlený z obou stran pásem oken. Do něj pak vložili tři minimalistické boxy, každý s jiným využitím.
Tuto koncepci popisuje investor, výtvarník Jan Bárta takto: „Pojetí bytu jako jediného prostoru se třemi výraznými objekty poskytovalo dostatek volného a prosvětleného místa. V jednom boxu s prosklenou stěnou do pracovny byl v návrhu umístěn sprchový kout s umyvadlem, toaletou a automatickou pračkou. Je v něm také z vnější strany prostor pro mikrovlnnou troubu, lednici a nádobí spolu s policemi pro další kuchyňské potřeby. Druhý box s průhledem z laminátu slouží jako předěl mezi denní částí bytu a místem pro spaní. V boxu jsou další úložné prostory a místo k uložení šatstva. Dominantou bytu zůstává kuchyňský pult se sloupem, jenž prochází přímo pracovní deskou.“
Byt v pražské Bubenči ušila architektka mladým klientům na míru
Všechny nově vytvořené boxy jsou po celém svém obvodu opláštěny deskami z Packwallu, jež se vyrábějí recyklací nápojových kartonů. Pestrobarevné desky jsou použitelné i na provozně náročnější části nábytku, jako jsou otevíravé či výsuvné části kuchyňského ostrova nebo šatní skříně.
Odvážný návrh
Investor shrnuje své dojmy z bytu s odstupem takto: „Třípokojový byt jsem získal po rodičích. Jeho padesátileté obývání bez velkých úprav si nevyhnutelně žádalo rekonstrukci. Pravda, několika mým známým, vrstevníkům především, připadal návrh na přestavbu odvážný, ale mně se zdálo, že když už se přestavuje, mělo by se mé bydlení stát opravdu moderním a příjemným místem k pobývání.“
V návrhu architekti pamatovali na zálibu klienta ve vaření. S dostatkem prostoru návrh počítal také pro jeho výtvarné aktivity. Pojetí bytu jako jediného prostoru se třemi výraznými objekty poskytlo dostatek volného a prosvětleného místa.
Pocit svobody a volnosti
„V bytě žiji od října, a ač už ani svým věkem nepatřím mezi přívržence avantgardy, cítím se zde opravdu jako doma. Za obrovskou výhodu považuji umístění bytu v sedmém, tedy nejvyšším patře domu. Stěna, jež je téměř celá prosklená okny, a lodžie vytvářejí pocit svobody a volnosti. Nejčastěji využívám místo za sporákem a s ohledem na práci s potravinami oceňuji rovněž velmi jednoduchou možnost úklidu podlahy z litého betonu. Hosty, kterých jsem ve svém bytě uvítal už celou řadu, udivuje materiál sestavený z desek vyrobených z odpadového materiálu. Zpracování vnímají jako příjemně kontrastující a oživující prostor tónovaný do světle šedé,“ pochvaluje si majitel.