Článek
Jak vysvětlují architekti, to, že se dům stavěl hodně dlouho, přineslo i svá pozitiva. Majitelé nového penthousu se mohli s architekty stavby ještě zavčas dohodnout na různých úpravách svého budoucího domova. Tou nejdůležitější a také nejvýraznější je rozhodně nahrazení původně plánované zdi s běžnými okny celoprosklenými stěnami, které nabízejí obyvatelům bytu ničím nerušený panoramatický výhled. Příjemným detailem pak bylo doplnění terasy o designové květináče, které architekti sami navrhli.
Vlastní interiér pak upoutá pozornost především svou velkou otevřeností, minimem vizuálních bariér, které jej činí nejenom světlejším, ale hlavně umožňují výhled ven z mnoha koutů bytu. Tomu napomáhá i ukrytí úložných prostorů tak, aby o ně člověk nezavadil při každém pohledu.
„Snažili jsme se vytvořit jednoduchý a přitom funkční prostor. Ovšem tato zdánlivá jednoduchost je ve skutečnosti založena na dobře navržených řešeních, nejenom z hlediska designu, ale také ergonomie. Stejně nezbytné bylo věnovat pozornost také detailu,“ vysvětlují architekti.
Byt je logicky rozdělen do tří funkčních zón. Tou první je část vyhrazená rodičům, jejímž centrem je ložnice. Druhá část je pak určena pro děti, jejich odpočinek, studium i zábavu. Třetí část, největší, tvoří tradiční společenská zóna sestávající z kuchyně a obývacího pokoje.
Kuchyň architekti navrhli v bílé barvě tak, aby působila téměř sterilním dojmem. Na zakázku vyrobený stůl v obývacím pokoji pak měří na délku tři metry, takže se za něj vejde opravdu velký počet přátel a hostů rodiny, která si libuje v pořádání domácích sešlostí.
Aby architekti zdůraznili soukromý charakter ložnice, navrhli její vstup tak, že člověk nejprve musí projít dlouhou šatnou.
Ačkoli je k ložnici rodičů přidružena koupelna, sprchový kout je od spacího prostoru oddělen skleněnou přepážkou. Toaleta je pak umístěna v samostatném boxu matně černé barvy.
Nejvíce si ovšem architekti vyhráli v dětském pokoji, který obývá dvojice chlapců. Postel jednoho z nich uzavřeli do dřevěného boxu, jejž vyzdvihli do výšky. Vzniklo tak roztomilé „hnízdo“, jak vyvýšené lože chlapci ihned nazvali.
Architekti tak šikovně vyřešili i tradiční spor dětí spících na společné palandě, kdy spodní lůžko slouží k hrátkám obou dětí i přes den, často ovšem k nelibosti vlastníka, který by si je chtěl užívat sám a svého sourozence tak neúspěšně „vystrkává“ do jeho horní postele. V tomto případě je ovšem atraktivita obou postelí minimálně rovnocenná, a tak si oba bratři mohou hrát chvíli ve hnízdě a chvíli na spodní posteli.
Zajímavým nápadem je i skulpturálně řešená stěna nábytku v pokoji jejich sestry. Je do ní zakomponovaný nejenom pracovní stolek, ale také police na knihy a dokonce i postel.
V části vyhrazené dětem je několik stěn proměněno ve veliké tabule, na něž lze psát křídami. Malí obyvatelé bytu tak mají prostor, kde se mohou plně výtvarně vyjádřit, aniž by zařízení bytu doznalo újmy.
Byt má celkovou plochu 250 čtverečních metrů, které doplňuje dalších 180 čtverečních metrů terasy.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.