Bydlete pohodlně, bez bariér

Eliminujeme otočné dveře s klasickým prahem a vsadíme na přechodové lišty, bezprahové vstupy i propojení místností, eventuálně venkovní terasy. Komfortní přechod mezi exteriérem a interiérem zajistí třeba francouzská okna.

„Za bezbariérový přístup se označují přechody, u nichž rozdíl výšek nepřesahuje 20 mm. Rozdíl výšek nulového prahu je pouhých 5 mm,“ vysvětluje rozdíly mezi nulovým a bezbariérovým prahem Pavel Kašpar z firmy Vekra.

Vchodové a interiérové dveře by měly být široké minimálně 90 cm, což oceníme i při stěhování nábytku. Pokud do domu vedou schody, vedeme podél nich nájezdovou rampu, kterou využijí rodiče s kočárkem nebo cyklisté.

Na schodiště instalujeme tzv. pojízdné sedátko. Vyrábí se s dálkovým i ručním ovládáním, a to pro přímá i točitá schodiště.

Bezpečný pohyb osoby s omezenou pohyblivostí pojistí protiskluzová podlahová krytina s dostatečně odolným povrchem, aby netrpěla pod kolečky invalidního vozíku. O menší kusové koberce můžeme zakopnout, chceme-li tedy koberec, pořídíme typ s krátkým hustým vlasem, dostatečně velký, aby pokryl celou místnost.

Při ztížené pohyblivosti oceníme volné průchody mezi pokoji, případně posuvné dveře - posuvné do stavebního pouzdra, podél stěny, po stěně či ve stropě. Na ně je vhodnější místo kliky umístit madlo ve výšce sedu, které usnadní úchop i silnější záběr.

Osoby s berlemi, s chodítkem nebo i vozíčkáři potřebují kolem sebe větší manipulační prostor - kruh zhruba o poloměru 150 cm, aby se dokázali plně otočit o 360°. Myslíme na to při rozestavění nábytku (z bezpečnostních důvodů by měl mít zaoblené hrany a skryté úchyty) a sanity.

V dosahu ruky ze sedu umístíme spínače osvětlení, systémy inteligentní domácnosti nabízejí mj. pohybová čidla či dálkové ovladače, které bezdotykově spínají osvětlení, ale také díky nim lze manipulovat se žaluziemi, regulovat topení a ovládat různé spotřebiče.

Vozíčkáři ocení nižší šatní skříně s posuvnými dvířky a s hlubším soklem pro pohodlné podjetí stupačkami vozíku. Úložné prostory většinou tvoří níže umístěné výsuvy s bezúchytovým otevíracím systémem push/tip-on, přitlačení/ťuknutí.

Totéž platí pro kuchyni, kterou pro vozíčkáře necháme sestavit na míru, ideálně do tvaru písmen L nebo U, které garantují plynulý provoz při přípravě jídel.

Pracovní plocha musí umožnit podjetí vozíku, spolu s varnou deskou ji umístíme do výšky 70 až 80 cm, podle dosahu ze sedu. Pro mycí plochu je ideální dřez s podomítkovou baterií. Myčka má být ve výšce umožňující skládání nádobí vsedě, naopak osoby s horší pohyblivostí uvítají, když se k ní nebudou muset shýbat. Vyvarujeme se používání plynového sporáku a místo něj využijeme elektrický, nejlépe indukční.

Bezbariérový přístup k sedacím prvkům v obývacím pokoji je podmínkou, zároveň křesla i pohovka musejí být dostatečně pohodlné pro vstávání, vhodné jsou nastavitelné opory hlavy i nohou. To samé platí pro postel v ložnici.

Kvůli většímu pohodlí při přesunu propojíme toaletu s koupelnou. I když existují pro osoby s omezenou pohyblivostí speciálně upravené vany, třeba s vodotěsnými bočními dvířky, lepší variantou je průchozí sprchový kout, tzv. walk in.

„Musí mít bezpečnostní kalené sklo, kterému neublíží ani nárazy vozíku. Sklo, jež projde procesem kalení, je až pětkrát odolnější vůči bočnímu nárazu než to klasické,“ vysvětluje Petr Paksi z firmy JAP Future.

Pro zachování alespoň částečné intimity sprchujícího je dobré volit sklo s grafickým, pískovaným motivem. Kout opatříme sedátkem bez madel či s nimi, koupelnovou židlí. Praktický je sprchovací panel s nastavitelnými tryskami.

Toaletu vybavíme sklopnými madly, která pomohou osobám se sníženou mobilitou, můžeme ji také opatřit zvýšeným WC sedátkem s opěrkami. Pod umyvadlo bychom s vozíkem měli pohodlně vjet, což umožňuje např. varianta umyvadla na desce.

Důležitými detaily jsou polohovatelné zrcadlo, loktem, senzorem ovládaná vodovodní baterie. Senzorové systémy ovládají mávnutím ruky splachování či osvětlení místnosti.

Koupelna a toaleta jsou místnosti, kde chceme mít soukromí. Ovšem zamykání může s sebou nést riziko, když se člověku zamčenému uvnitř udělá nevolno nebo upadne.

„U těchto místností je nutné, aby kování umožnilo jednoduché zavření dveří zevnitř a naopak i otevření z druhé, venkovní strany. V případě, že člověk uvnitř nemůže z nějakého důvodu otevřít sám, může se k němu dostat kdokoli zvenčí pomocí obyčejného šroubováku, kterým se tzv. WC pojistka otevře,” doplňuje Roman Ulich z firmy M, kliky a kování.