Bungalov pro velkou rodinu – zvenku tradiční, uvnitř inteligentní

Lucie: Dříve jsme bydleli v klasické bytovce. Jeden večer jsem říkala Markovi, že bychom si mohli postavit náš vlastní domeček, abychom měli větší klid a zahradu, na které by si děti vyhrály. A on souhlasil! Takže jsme začali skoro hned plánovat.

Marek: Chtěli jsme zůstat ve městě, kde jsme bydleli, protože tu děti chodí do školy. V našem okolí nejsou však k dispozici žádné stavební pozemky. Nakonec se nám podařilo koupit louku na okraji města. Nechtěli jsme nikam do satelitu, chtěli jsme klidné místo na samotě, takže jsme s výběrem pozemku spokojení.

Jsme trošku na kopci, takže tu máme krásné výhledy a každý den pozorujeme úžasné západy slunce. Na druhou stranu to má i svá negativa – hodně nám tu fouká.

Marek: Byla tu opravdu jen louka, žádná připravená stavební parcela, takže jsme si sami řešili vodu, odpady i elektřinu. Máme vrt hluboký asi 30 metrů. Jsme uprostřed polí, takže se tu projevila zemědělská hnojiva – ve vodě máme hodně dusitanů. Proto máme filtry. Jeden je na mechanické nečistoty, UV lampa zase odstraňuje bakterie. V celém domě teče užitková voda, jen v kuchyni pod dřezem je ještě filtr na dusitany, takže to je jediné místo s pitnou vodou.

Na přípojku elektřiny jsme museli čekat několik měsíců. Ze zákona na to mají až 15 měsíců, my jsme ji měli naštěstí zhotovenou asi v polovičním čase.

A co se týká odpadní vody, zvažovali jsme mezi domácí čistírnou odpadních vod, nebo jímkou. Nakonec jsme se rozhodli pro jímku. „ČOVka“ totiž potřebuje opravdu pravidelné užívání, ale my občas cestujeme a jsme i delší dobu pryč, proto jsme s tím nechtěli mít žádné komplikace.

Lucie: Povolení zajišťovala stavební firma. Trošku se to protáhlo kvůli té přípojce elektřiny.

Lucie: Věděli jsme, že chceme dřevostavbu, a nakonec u nás zvítězila firma HK-Dřestav, na kterou jsme dostali i dobré reference od známých, kteří už s nimi postavili. Výhodou bylo také to, že jsou z našeho regionu. Stavěli nám na klíč včetně základové desky.

Lucie: Chtěli jsme hlavně bydlet rychle. Hrubá stavba dřevostavby je hotová za týden, čehož se zděnou stavbou nikdy nedocílíte.

Lucie: Chtěli jsme bungalov – mám raději domy bez schodů, a to i z hlediska údržby a úklidu. A taky se mi nelíbí moderní domy, například kostky a plochá střecha, proto jsem chtěla tradiční vzhled domu s valbovou střechou. Nakonec jsme si vybrali typový dům Cornalin. Líbilo se nám, že je to opravdu velký a prostorný bungalov, který má hodně pokojů. Dispozičně nám vyhovoval, udělali jsme jen pár drobných změn.

Marek: V původním projektu byl takový zub, který jsme zarovnali, aby vzniklo čisté „elko“. Také jsme změnili stranu vstupu.

Lucie: Máme dva dětské pokoje pro naše syny, třetí přírůstek je na cestě, takže pro něj budeme brzy zařizovat třetí pokojíček. Potom máme svoji ložnici s šatnou, vlastní koupelnou s východem na terasu. Jsme oba „vanové typy“, takže v naší koupelně máme vanu.

Dále máme kuchyni s praktickou spížkou, která je po ruce, a prostorný obývací pokoj. Hodně času trávíme i na terase a na zahradě.

Lucie: Co se týká designu, jsme docela konzervativní. Proto jsme volili spíše tradiční a méně odvážné či „trendy“ vybavení. Zkrátka jsme si na nic nehráli a vybrali jsme si to, co se nám líbí. Tradiční hnědá kuchyňská linka i dveře, světlé podlahy a podobně.

Marek: Jedná se o smart technologii, kdy pomocí jedné aplikace v mobilu řídíme chod celého domu.

Máme přehled o spotřebě energie a vody, můžeme ovládat zabezpečovací zařízení, zahradní jezírko. V jímce máme čidlo, a když je na čase ji vyvézt, aplikace na to upozorní. Venku máme několik kamer, na které se můžu přímo živě dívat. S tím souvisí i Intercom. Když někdo zazvoní, vidím ho na kameře, můžu s ním komunikovat nebo mu otevřít branku.

Další výhoda je ta, že to funguje i dálkově. Když někdo zazvoní doma na zvonek, nezvoní to jen v domě, ale i u mě na mobilu, takže nepropásnu žádnou návštěvu nebo třeba pošťáka.

Můžu s příchozím mluvit a říct mu třeba, ať 10 minut počká, že jsem na cestě.

Dále můžeme automaticky ovládat branky na zahradě, ventilace na záchodech a samozřejmě i rolety – jednotlivě, v celé místnosti či celém domě. Dá se tam naprogramovat i časovač a všemožné kombinace.

Smart technologií ovládáme i teplotu v jednotlivých místnostech. V každém pokoji je podlahové topení a klimatizace. Nastavíme si požadovanou teplotu v každé místnosti a podle toho systém buď topí, nebo klimatizuje (systém má samozřejmě určitou toleranci).

Na zahradě máme automatickou závlahu trávníku a záhonů. Je tam časovač, který jsme si nastavili podle toho, jak často a jak dlouho chceme zalévat. Máme i přehled o tom, kolik vody je v retenční nádrži. Když tam není dešťovka, dopustí se voda ze studny. Máme meteorologickou stanici, ze které si automatická závlaha bere údaje – například zda pršelo, a tudíž není třeba zalévat.

Dále můžeme pomocí mobilu ovládat osvětlení. Máme speciální vypínače, jimiž si nastavujeme různé hladiny světla, které máme předvolené. Na vypínači se pak dají měnit jedním dotekem prstu.

Když se díváme na televizi, máme jiná světla, než když přijde návštěva nebo když jíme u stolu. Dá se s tím hodně hrát. Například v koupelně máme i různé barevné osvětlení, takže si můžeme nastavit atmosféru, jakou chceme. To milují hlavně naše děti. Dvojím poklepáním na vypínač se světla úplně vypnou. Pak jsou ještě dotyková místa v rozích vypínačů, kde se dají předvolit další funkce. My tu máme nastavené ovládání venkovních rolet a ovládání hlasitosti hudby, kterou si může každý člen rodiny pouštět ze svého playlistu a v každé místnosti jinou.

Lucie: Markovi se líbí, když může všechno ovládat (smích), ale taky si myslíme, že to za pět let bude standard.

Marek: S domem jsme se drželi při zemi, zařídili si ho klasicky a poměrně obyčejně, ale tenhle „úlet“ jsem si dovolil a pořídil si takovou technologickou hračku, která je ale nesmírně praktická. Díky tomu, že nemáme rozvody, ale vlastní síť, je možné v budoucnu cokoli nového zapojit a propojit se stávajícím systémem.

Lucie: Maximálně si stáhnu rolety nebo pustím klimatizaci. Jinak ani nevím, k čemu všechny ty věci slouží.

Marek: Myslím si, že je to u párů takto často. Muži jsou spíš na ty technické záležitosti, ženy spíše vybírají ty vizuální věci.

Lucie: Šlo to docela rychle. Celkově přípravy trvaly necelý rok – dělal se projekt, potom jsme čekali na stavební povolení a loni v září jsme začali stavět. V březnu jsme se nastěhovali a v červnu jsme už měli hotovou i zahradu.

Marek: Trošku jsme se natrápili s klimatizací. Já jsem ji chtěl, Lucka zase ne. Nakonec svolila, ale nechtěla do obýváku klasickou „krabici“. Tak jsme vymýšleli vhodné řešení. Původně jsme měli mít centrální klimatizaci, která by stála v technické místnosti, rozvody měly vést v podhledu a v každé místnosti měly být jen mřížky.

Když ale zařízení přivezli, zjistili jsme, že se do podhledu určitě nevejde, tak jsme museli vymyslet jiný způsob. Nakonec máme v pokojích klasické krabicové klimatizační jednotky nade dveřmi a v obývacím pokoji ji máme ve stropě.

Marek: Rekuperace je skvělá v tom, že přivádí čerstvý vzduch bez ztráty tepla, což má velký smysl hlavně v zimě. Lucka ale ráda větrá, a to i v zimě, takže by to u nás nemělo žádný smysl. Proto jsme si ji do domu nakonec nedali. Máme jistou výhodu v tom, že máme difuzně otevřenou skladbu stěny.

Není to o tom, že by stěna vyloženě větrala, ale podle mě je rekuperace důležitá především v difuzně uzavřených domech, kde je větší nebezpečí, že se po nějaké době může začít vyskytovat plíseň v rozích a podobně.

Lucie: Máme elektrické podlahové topení a krb, který je moc hezkou dominantou obývacího pokoje, což byla také jedna z věcí, která se nám na typovém projektu líbila. Těším se na zimu, až v něm budeme topit dřevem. Na ohřev teplé vody máme bojler, který je připravený na budoucí napojení na fotovoltaické panely.

Lucie: Když máme zavřená okna a zatažené rolety, tak se dům nepřehřívá. Důležitá je ale samozřejmě stínicí technika a přesahy střechy, bez toho to nejde.

Lucie: Máme dvě hlučné děti, ale navzájem se nerušíme. A to mají někdy kluci v pokojíčku hodně nahlas hudbu nebo televizi. Já jsem z paneláku a tam to bylo rozhodně mnohem horší. A zvenku není slyšet absolutně nic, přestože jsme blízko silnice. Když se pozavírají okna, je tu úplný klid.

Marek: My máme s Luckou skoro na všechno jiný názor, takže u spousty věcí jsme museli najít nějaký kompromis. Například na zahradě Lucka chtěla hlavně trávník a slunce, já jsem chtěl keře a stromy. Tak jsme raději přizvali zahradnickou firmu, aby nám udělala odbornou studii. Líbila se nám, takže jsme podle toho zahradu udělali.

Když jsme začali stavět, už jsme projekt na zahradu měli. Veškeré terénní úpravy už se tedy dělaly podle toho, a to je určitě dobré nepodcenit. Jinak máme na zahradě ještě další dvě menší dřevostavby – zahradní domek, kde máme zahradní náčiní a technologii k bazénu, a garáž.

Lucie: Máme velký dům i zahradu, což sice znamená i hodně starostí a časově náročnou údržbu (uklízet domácnost, ve které jsou tři chlapi, je vždycky náročné), ale žije se nám tady moc dobře a máme vytoužený klid. Dispozičně je dům naprosto ideální pro pětičlennou rodinu.

Marek: Ano, dům je akorát pro naši velkou rodinu. Kluci už jsou velcí, takže taky potřebují svůj životní prostor a soukromí. Když jsme bydleli v bytě, kde měli společný pokoj, pořád se hádali. Teď má každý svůj a je větší klid.

Pak máme další pokoj, který jsme chtěli využít pro hosty nebo jako pracovnu, ale nakonec jsme moc rádi, že ho máme a že z něj můžeme udělat třetí pokojíček pro nový přírůstek do rodiny. Obývák je velký a vzdušný, je to místo, kde se naše rodina potkává, a cítíme se tu dobře.

Lucie: Chceme dodělat zahradní domek s venkovní kuchyní a krbem a ten třetí dětský pokojíček. Jinak je vše hotové. Už si to tu budeme jen užívat.

Lucie: Možná bych o kousek prodloužila zastřešení terasy, aby tu bylo více stínu a aby se tam případně dalo sedět i za deště. Ale to není nic, co by nás nějak omezovalo. Jinak dispozičně bych nic neměnila.

Marek: Já bych asi zrušil druhé balkonové dveře v obývacím pokoji. V průběhu projektování jsem si představoval, že bychom tu měli dvě terasy – jednu slunnou a jednu stinnou na východní straně na extrémně teplé dny. Ale nakonec to vzhledem k situaci na pozemku nevyšlo. Takže místo balkonových dveří mohlo být jen neotevíravé okno. Ale to je taky drobnost.

Lucie: Ať si všechno dopředu promyslí, jak by opravdu měl jejich dům vypadat. Protože řešit změny v průběhu je už velmi obtížné a jsou s tím jen problémy.

Lucie: Trošku nepříjemně překvapeni jsme byli u dodělávek. Bylo těžké zkoordinovat lidi, kteří jsou v dnešní době dost nespolehliví, všichni mají asi dost práce.

Marek: Naopak příjemně nás překvapila rychlost výstavby hrubé stavby. Věděli jsme, že to má být rychlé, ale když první den už opravdu dům stál, byli jsme nadšení. A taky nás překvapilo nebo spíše potěšilo, že jsme měli velké štěstí na počasí.

Na podzim bylo sucho, takže jsme se tu při stavbě nebrodili v blátě. Potom jsme položili travní koberec a zase naopak začalo pršet a pršelo pět dní v kuse, takže se nám tráva krásně zalila. A taky mě překvapilo, že jsme na zelené louce stihli za devět měsíců kompletně postavit dům včetně zahrady a zabydlet se v něm.

Petra Pacáková, www.drevostavitel.cz