Budova s knihovnou a dvěma divadly připomíná příď zaoceánské lodi

Když architekti dostali před několika lety zakázku na návrh školy, v níž se bude učit na 2000 dětí ve věku od tří do 18 let, sami se zhrozili při představě, jak takový malý tříletý školáček bude muset tolik dlouhých let navštěvovat pořád jednu a tu samou budovu.

Koncept komplexu školy proto rozdrobili do čehosi, co pojmenovali školní vesnice. Namísto jedné budovy navštěvuje školák sice stejný areál, ale v něm postupně vystřídá různé budovy a během studií bude využívat pokaždé jiná místa a jiná zařízení, která se v kampusu nalézají.

Srdcem této „školní vesnice” se pak nejnověji stala budova, která na první pohled připomíná příď velké zaoceánské lodi. Silně tomuto dojmu napomáhají nejenom tvar a barva stavby, ale třeba malá kruhová okénka jakoby jen neochotně otevírající fasádu.

Není divu, lví podíl z interiéru si pro sebe vyhradila hned dvojice divadel – jedno tradiční, druhé černé. A ani jedno, ani druhé venkovní světlo nemohou pro svůj provoz potřebovat. Proto jsou také uložena v přízemí.

Jiné je to samozřejmě s knihovnou. Tam je dostatek denního světla žádaný, proto jsou její prostory v horní úrovni budovy, kde je strop protkán světlíky, aby bylo všude na četbu dobře vidět.

Protože jde ale o knihovnu určenou pro mladé a od přírody čiperné čtenáře, nabízí tato zóna nejenom police přetékající knihami, ale také spoustu rozličných prostorů, kde se do nich lze rovnou zahloubat.

Samotné propojení knihovny a divadel je dle architektů v podstatě přirozeným řešením, neboť kde jinde by mladý dychtivý čtenář měl nejlepší možnost svým přátelům zprostředkovat všechno to, co načetl a nastudoval, než právě prostřednictvím divadelního či jiného vystoupení?