Článek
Budova dánského parlamentu prošla poslední opravdu velkou rekonstrukcí v roce 1928. Od té doby byla tu či onde opravována, ale v podstatě zůstávala v původní podobě. Téměř po sto letech se však má její podoba poněkud změnit.
Důvodem je snaha více otevřít parlament veřejnosti, přiblížit podstatu jeho práce běžným obyvatelům a obecně vytvořit vstřícné prostředí pro všechny návštěvníky této instituce. Vzniknout má tedy nové návštěvnické centrum, nový vstup a především podzemní spojnice mezi všemi křídly paláce.
Autory navrhované úpravy, kteří vzešli z vypsané soutěže, je tým tvořený trojicí místních architektonických studií – Cobe, Arcgency a Drachmann –, doprovázený projektanty ze studia Sweco.
Základem jejich přístupu je naprosto minimální vliv nových úprav na stávající vzhled budovy a uschování prakticky všech nových prvků a funkcí pod úroveň země. Vstup pro návštěvníky parlamentu nově povede přes kruhový amfiteátr, jehož podoba vychází nejen z klasické antické podoby, ale nalézá své kořeny i v ryze severském předchůdci, tzv. Tingstedu. To byl přesně vyhrazený venkovní prostor pro debaty, jeho hranice byly určeny kamennými a dřevěnými prvky.
Nádvoří se má podle návrhu stát prostředím pro každodenní život v parlamentu – tedy místem pro pořádání demonstrací, pro veřejné projevy, rozhovory pro média a další aktivity. Nové schodiště amfiteátru bude místem pro setkávání a pozorování dynamického každodenního života na náměstí, setkání před nebo po návštěvě parlamentu a přirozeným shromaždištěm pro skupinové prohlídky parlamentu.
U paty schodiště bude stát „Lidový strom“, impozantní osamělý strom, který symbolizuje kořeny demokracie. Sjednocujícím prvkem celého prostoru se má stát dlažba vytvořená ze stávajících a přepracovaných žulových desek, jež nádvoří pokrývají v současnosti.
Od nového vchodu budou návštěvníci pokračovat do velkorysého a světlého podzemního prostoru členěného velkými oblouky, které budou připomínkou již stávajících oblouků v parlamentním komplexu nad povrchem země.
Podzemní prostor vizuálně a fyzicky propojí všechny části paláce. Má zde vzniknout bezpečnostní zóna, spojovací cirkulační vestibul a otevřený prostor pro návštěvníky. Tam je plánovaná výstava o demokracii a dánské ústavě.
Přilehlé budovy nedávno opuštěné Národním archivem se pak promění v multifunkční zařízení a zároveň v nich vznikne jídelna otevřená všem uživatelům, tedy návštěvníkům parlamentu, výstavních prostor a pracovištím parlamentních výborů.
Projekt zahrnuje řešení pro plochu o velikosti 10–12 tisíc čtverečních metrů. Termín začátku realizace nebyl ještě upřesněn.
Christiansborg
Stavba paláce Christiansborg v jeho současné podobě byla zahájena v roce 1740 a od roku 1749 se stal sídlem dánských králů. Pro Dány má mimořádný význam i proto, že právě zde byla podepsána v roce 1849 první dánská ústava. V části budovy, kde donedávna sídlil Národní archiv, bývala od roku 1673 královská pokladnice. Nyní v paláci, jejž lze objevit na poloostrově Slotsholmen (Poloostrov paláců), sídlí dánský parlament (Folketing), Úřad vlády a muzeum.
Může se vám hodit na Firmy.cz: Eurovíkendy, Zájezdy do Evropy
