Článek
Budova dánského parlamentu prošla poslední opravdu velkou rekonstrukcí v roce 1928. Od té doby byla tu či onde opravována, ale v podstatě zůstávala v původní podobě. Téměř po sto letech se však má její podoba poněkud změnit.
Důvodem je snaha více otevřít parlament veřejnosti, přiblížit podstatu jeho práce běžným obyvatelům a obecně vytvořit vstřícné prostředí pro všechny návštěvníky této instituce. Vzniknout má tedy nové návštěvnické centrum, nový vstup a především podzemní spojnice mezi všemi křídly paláce.
Autory navrhované úpravy, kteří vzešli z vypsané soutěže, je tým tvořený trojicí místních architektonických studií – Cobe, Arcgency a Drachmann –, doprovázený projektanty ze studia Sweco.
Nad severskou metropolí se rozzáří Světla města. Na místě bývalé plynárny vznikne 300 bytů
Základem jejich přístupu je naprosto minimální vliv nových úprav na stávající vzhled budovy a uschování prakticky všech nových prvků a funkcí pod úroveň země. Vstup pro návštěvníky parlamentu nově povede přes kruhový amfiteátr, jehož podoba vychází nejen z klasické antické podoby, ale nalézá své kořeny i v ryze severském předchůdci, tzv. Tingstedu. To byl přesně vyhrazený venkovní prostor pro debaty, jeho hranice byly určeny kamennými a dřevěnými prvky.
Nádvoří se má podle návrhu stát prostředím pro každodenní život v parlamentu – tedy místem pro pořádání demonstrací, pro veřejné projevy, rozhovory pro média a další aktivity. Nové schodiště amfiteátru bude místem pro setkávání a pozorování dynamického každodenního života na náměstí, setkání před nebo po návštěvě parlamentu a přirozeným shromaždištěm pro skupinové prohlídky parlamentu.
U paty schodiště bude stát „Lidový strom“, impozantní osamělý strom, který symbolizuje kořeny demokracie. Sjednocujícím prvkem celého prostoru se má stát dlažba vytvořená ze stávajících a přepracovaných žulových desek, jež nádvoří pokrývají v současnosti.
Od nového vchodu budou návštěvníci pokračovat do velkorysého a světlého podzemního prostoru členěného velkými oblouky, které budou připomínkou již stávajících oblouků v parlamentním komplexu nad povrchem země.
Podzemní prostor vizuálně a fyzicky propojí všechny části paláce. Má zde vzniknout bezpečnostní zóna, spojovací cirkulační vestibul a otevřený prostor pro návštěvníky. Tam je plánovaná výstava o demokracii a dánské ústavě.
Přilehlé budovy nedávno opuštěné Národním archivem se pak promění v multifunkční zařízení a zároveň v nich vznikne jídelna otevřená všem uživatelům, tedy návštěvníkům parlamentu, výstavních prostor a pracovištím parlamentních výborů.
Projekt zahrnuje řešení pro plochu o velikosti 10–12 tisíc čtverečních metrů. Termín začátku realizace nebyl ještě upřesněn.
Christiansborg
Stavba paláce Christiansborg v jeho současné podobě byla zahájena v roce 1740 a od roku 1749 se stal sídlem dánských králů. Pro Dány má mimořádný význam i proto, že právě zde byla podepsána v roce 1849 první dánská ústava. V části budovy, kde donedávna sídlil Národní archiv, bývala od roku 1673 královská pokladnice. Nyní v paláci, jejž lze objevit na poloostrově Slotsholmen (Poloostrov paláců), sídlí dánský parlament (Folketing), Úřad vlády a muzeum.
Náměstí připomínající měsíční krajinu nabízí netradiční úkryty pro kola
Může se vám hodit na Firmy.cz: Eurovíkendy, Zájezdy do Evropy