Článek
Brněnský rodák Moriz Kellner patřil k předním stavitelům, majitelům realit a architektům tamní vrcholné éry rozvíjejícího se vnějšího městského okruhu Brna. Jednou z jeho dcer byla Mauritia. V roce 1879 se provdala za nadporučíka vídeňského generálního štábu Heinricha Fontaine von Felsenbrunn.
Otec a tchán jim brzy poté postavil sídlo nedaleko svého vlastního, o deset let staršího letoviska v Pisárkách. Právě na pozadí brněnského jundrovského zeleného svahu se počátku sedmdesátých let 19. století začínala rozrůstat vilová čtvrť v zahradách. Vila novomanželů byla ze vznikajících staveb jednou z nejhonosnějších.
Projekt vily není známý. Ať už byl ale Kellner autorem, nebo jen provádějícím stavitelem, dům je pozoruhodný především tím, že je inspirovaný starověkou architekturou. Je naprosto symetrický. Jeho pravoúhlé, odstupňované bloky s mírným sklonem střech kaskádovitě narůstají vzhůru.
Nechybí sochy žen inspirované vzorem z řeckého chrámu
Dominantním a dynamickým motivem exteriéru je pompézní dvojramenné zahradní schodiště, kterým se vystupuje k lodžii. Nad jejím zábradlím je skupina karyatid (soch žen) vynášejících vodorovnou část podle slavného motivu z athénského chrámu Erechtheionu, který se stal v brněnské architektuře druhé poloviny 19. století hodně populárním.
Vížka úplně nahoře na stavbě může připomínat jak astronomickou observatoř, tak vrcholek svatyně. Je přístupná šnekovým litinovým schodištěm. Důmyslná je i kombinace řady prvků, které jsou na vile použity v magických číslech trojky, pětky, osmičky.
U dispozičního řešení autor vytvořil půdorys řeckého kříže v horním patře. Součástí stavby, inspirované středomořskými objekty typu venkovské nebo předměstské vily, je rozlehlá zahrada s fontánou upravená v přírodně krajinářském duchu.