Článek
Rodák z Kolína nad Rýnem William Skene se roku 1830 odstěhoval do Rakouska. Zpočátku řídil brněnskou továrnu, záhy založil vlastní firmu s tichým společníkem. Řízení textilní továrny na vlněná sukna pak převzali jeho tři synové - Karl, Alfred a August. Alfred se stal brněnským starostou. To už bydlel v domě, který jeho bratr Karl postavil naproti rodinnému podniku.
Karl koupil koncem roku 1845 v Silniční (dnešní Hybešově) ulici tři domy, které nechal zbořit, a na jejich místě vybudovat novostavbu. Představovala něco mezi palácem, zámečkem a vilou. Jednopatrový, volně stojící objekt je delší stranou orientovaný k ulici.
Základem dispozičního řešení je dodnes trojtrakt s křižující se příčnou a podélnou chodbou. Na konci vstupní příčné chodby bylo podkovovité schodiště sahající jako výstupek do dvora. Areál dotvářely přízemní hospodářské stavby včetně kočároven a stájí.
Výrazným znakem symetrické vstupní strany se stalo přiznané zdivo z (na vnější straně) neopracovaných kvádrů, jemný romantizující dekor a také půlkruhově zaklenuté otvory v duchu sloupoví završeného oblouky.
Prostranství před budovou bylo později doplněno fontánou s oblíbeným motivem andělíčků s delfínem. Pravděpodobným autorem stavby je architekt Ludwig von Förster, který po studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově působil na vídeňské akademii ve škole architektury, kde později začal sám vyučovat jako profesor.
Förster se stal ústřední postavou architektury habsburské říše. Zásadní vliv měl také pro vývoj brněnské architektury a urbanismu.
Poté, co se Alfred Skene přestěhoval v roce 1866 do Vídně, prodal také brněnské sídlo, ve kterém se vystřídala řada majitelů, aby dům roku 1924 získaly dvě brněnské židovské školy. V interiérech byla upravena modlitebna a především provedena nadstavba o další poschodí s podkrovím a přestavba schodišťového traktu.
Nadstavba byla v letech 2005–2007 upravena podle návrhu Petra Rumiana v historizujících formách, interiéry byly komplexně modernizovány.