Brněnská vila čerpá to nejlepší z tradic meziválečné avantgardy

Rodina se dvěma dětmi postupně vykoupila pozemky ve strmém svahu, kde perspektiva stavění slibovala náročné terénní práce, složité konstrukce a velké výdaje.

Motivem, který vedl stavebníky k cíli i přes všechny obtíže, byla slunná jihozápadní orientace parcely, a především jedinečná poloha s panoramatickým výhledem na město s jeho nejvýznamnějšími body a jihomoravskou krajinou v pozadí.

Za hezkého počasí vidí rodina prakticky z celého domu nejen věže hradu Špilberk či katedrály svatého Petra a Pavla, ale i siluetu Pálavy. Stavebníci se na základě vlastního „průzkumu trhu“ obrátili na ateliér Kareš – Rais, jehož práce je oslovila.

Architekti Martin Kareš a Robert Rais, žáci profesora Ivana Rullera, jednoho z hlavních představitelů brněnské funkcionalistické školy, navazují na jeho tvůrčí principy a aplikují je tak, aby odpovídaly požadavkům současného standardu bydlení.

„Vilu jsme navrhli s odkazem na nejlepší tradice funkcionalistické architektury, včetně otevřené funkční dispozice s minimem vnitřních podpor, jednoduchého geometrického tvarosloví, hladkých sněhobílých fasád, přesahů střech, horizontálního prosklení a využití ušlechtilých materiálů, jako jsou travertin, makassarové dřevo či onyx, a dalších typických znaků tohoto architektonického stylu,“ říká na úvod Martin Kareš.

Vlastní stavba je umístěna v horní části pozemku u příjezdové komunikace. Velký terénní výškový rozdíl byl vyrovnán vytvořením terasy s obytnou částí zahrady a bazénem, která bezbariérově navazuje na dům. Je podepřena šestimetrovou železobetonovou opěrnou stěnou a pod touto terasou se skrývají technické prostory a zázemí zahrady.

Jednoduchá koncepce domu ve skutečnosti promyšleně reaguje na situaci na pozemku a na snahu poskytnout obyvatelům domu již ze vstupní haly a ze všech obytných místností zážitek neopakovatelného výhledu na město.

„Dům nemá být bariérou uzavírající kontakt s panoramatem města, ale má umožnit neustálé vzájemné prolínání interiéru a exteriéru po celý den a také vnitřní propojení mezi jednotlivými částmi dispozice,“ pokračuje architekt.

Z této myšlenky vznikl koncept dvou horizontálních desek, které nad sebou na pohled volně levitují a jsou propojeny pouze skleněnými plochami.

Architektonickou kompozici tvoří dvě navzájem kolmé obdélníkové hmoty, které se prolínají do tvaru připomínajícího písmeno T. V tomto průniku se nachází otevřená schodišťová hala, která rozděluje dispozici na tři funkční celky – v přízemí na společný obývací prostor a dětské pokoje, v mezipatře hlavní vstup a garáže, v horním podlaží odděluje hlavní ložnici a pokoj pro hosty, který nyní slouží převážně jako herna.

Každá dispoziční část je doprovázena potřebným zázemím – prostornými koupelnami, šatnami a dalším vybavením.

Hlavní roli v celém interiéru hrají výhledy ven, vybavení je redukováno na účelné prvky střízlivých tvarů z těch nejkvalitnějších materiálů. Jediným výrazným výtvarným činitelem je tmavá kresba exotické dýhy, která vyniká na pozadí bílých omítek či světlé travertinové dlažby.

Realizovaný dům však není jakousi kopií prvorepublikové architektury. Cílem architektů byla transformace jejích nejlepších hodnot do současnosti, s využitím dnešních progresivních ekologických technologií.

Zdánlivá lehkost stavby je vykoupena technicky náročným statickým řešením. Nadstandardně zateplená fasáda má kvalitní panoramatická hliníková okna s izolačními trojskly a bezbariérovým elektrickým posuvným systémem.

Dům je vytápěn podlahovým vytápěním s tepelným čerpadlem a využívá rekuperace tepla. V létě interiér ochlazuje speciální systém vodního chlazení, integrovaný ve stropních podhledech, bez negativních účinků klimatizace.

O tepelnou pohodu a bezproblémový chod celé domácnosti se stará systém inteligentního řízení. Náročné dílo by se nikdy nepodařilo dokončit bez poctivého úsilí, vzájemného pochopení a souhry všech zúčastněných.

„Velmi si ceníme toho, že se majitel domu aktivně podílel na návrhu této konstrukčně a technologicky složité stavby a společně s námi věnoval velké množství svého času vymýšlení technických řešení, výběru technologií či interiérového vybavení. Organizoval subdodávky a denně dohlížel na průběh realizace. Výsledná podoba domu je mimo jiné výsledkem jeho velkého osobního nasazení,“ uzavírá architekt.

Jitka Pálková, www.mujdum.cz