Článek
V necelých třiceti letech patřil architekt Leopold Bauer k nejaktivnějším osobnostem vídeňské umělecké scény. Své představy ale mohl uplatnit jen v oblasti uměleckého řemesla, zatímco jeho projekty zůstávaly stále jen na papíře.
Až v roce 1901 se objevil osvícený zákazník, který umožnil uskutečnění Bauerova prvního architektonického díla. Tak vznikla tato pozoruhodná budova.

Hala sloužila jako obytný prostor.
Stavba svým obyvatelům nabízela maximální pohodlí a zároveň přednosti jednoduchého života v souladu s přírodou.
Podle Bauerových návrhů bylo řešeno i celkové vybavení, jehož kvalita získala uznání v řadě rakouských i zahraničních publikací. Současníci vilu označovali jako první moderní obytný dům v monarchii.

Nákres dobře zachycuje lidové dekorativní prvky vily.
Po výtvarné stránce bylo Reissigovo sídlo variantou „anglického domu“. Volná poloha v zahradě dovolila jeho výhodné umístění podle světových stran, aby obytné místnosti měly dost světla a vzduchu.

Interiér haly dekorují různé průhledy.
Rozvržení místností nebylo svazováno formálními pravidly, ale bylo řešeno na základě životního stylu majitele. Střed rodinného života tvořila patrová hala s krbem a schodištěm. Z ní byly v přízemí přístupné společenské prostory a v patře ložnice.
Salón, knihovnu a jídelnu spojovaly s halou široké dveře, které umožňovaly rafinované průhledy. Výrazným rysem interiéru jsou intimní zákoutí s různou výškou podlah a stropů.

Fasáda stavby je hodně členitá.
Aby architekt vytvořil žádoucí „záhyby“, zaklínil prostory vzájemně do sebe, takže vznikl větrníkový útvar připomínající křížové dispozice amerického architekta Franka Lloyda Wrighta.
Okna a dveře byly prolomeny nepravidelně, podle potřeby, takže z jejich různých tvarů a velikostí je zvenku jasné, jaké byly funkce jednotlivých místností. Nedílnou součástí domu byla zahrada s tenisovými kurty, kuželníkem a bazénem.