Článek
Vila Bedřicha Basse má nezvyklé prostorové uspořádání. To vycházelo z konkrétních potřeb rozvětvené rodiny stavebníka.
Dispozice prvního a druhého patra se v podstatě neliší a skládají se celkem ze čtyř poloautonomních bytů s koupelnou, WC a ve třech případech i s kuchyní. Do centra vily jsou pak v obou poschodích umístěny salony, za kterými se v severní části nachází jednoramenné schodiště.
Stavbu oživuje na hlavní jižní straně vily průběžný balkon prvního patra, prosklený hranolový arkýř přes obě poschodí na západní straně a na opačném konci pak balkon v druhém patře. Nechybějí velká francouzská okna.
Stavebník vily Bedřich Bass, předseda židovských obcí, si jako autora své vily vybral architekta židovského původu Zikmunda Kerekese. Ten pocházel z Maďarska a na sklonku první světové války přišel z Budapešti do Brna, kde se po vystudování německé techniky usadil. Kolem roku 1930 v něm založil soukromý ateliér.
Zaměřil se na projektování rodinných, vilových a nájemních domů. Zároveň s Bassovou vilou se v sousedství stavěla podle Kerekesova projektu vila manželů Idy a Arthura Morgensternových.
Před vypuknutím druhé světové války uprchl Kerekes do Maďarska a o deset let později pak do Izraele, kde změnil své jméno na Hiram Ašer, o jeho tamních osudech není nic známo.
V letech 2000–2001 bylo provedeno památkové uvedení vily do původního stavu podle projektu architekta Jana Sapáka.
Obnovení původního stavu bylo zároveň uvedeno do souladu se záměrem nového majitele užívat objekt jako druhý byt, zčásti jako kanceláře s malým provozem a příležitostně také jako salon, komorní koncertní síň, případně výstavní sál.
Vila je dnes zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.