Hlavní obsah

Boj o každý metr. Památkově chráněnou budovu plzeňské knihovny čeká rekonstrukce

Plzeň

Jednu z největších knihoven v Česku, tu plzeňskou, čeká zásadní revitalizace za zhruba sto milionů korun. Přesněji její ústřední budovu v památkově chráněné budově v ulici Bedřicha Smetany. Tedy v historickém jádru města. A bude to oříšek - jak upravit a hlavně nafouknout stávající prostory.

Foto: Vizualizace - archiv architektů

Tak by měla vypadat vstupní hala s nově vestavěnou galerií.

Článek

Nejzásadnější proměnou by mělo projít nejrušnější podlaží - přízemí, kterým denně projde kolem pěti set čtenářů. Teď si tady konkurují s potřebným zázemím, jako je třeba vyřizování přihlášek nebo vymáhání nevrácených knih. „Tento problém by měla vyřešit nově vestavěná galerie, vložené patro, které tento prostor rozčlení,“ řekla Novinkám a Právu Hana Nováková, náměstkyně ředitelky Knihovny města Plzně. „Pro čtenáře to pak bude daleko komfortnější,“ vysvětlila.

Foto: Vizualizace - archiv architektů

Schody na galerii

Sál na půdě

Za další novinkou se návštěvníci budou moci vydat až pod střechu. „Půdní prostor je nyní nevyužitý, regály s knihami tam kvůli nosnosti podlahy umístit nelze,“ připomněla Nováková. „Mohl by tam však vzniknout multifunkční sál s klubovnou pro komunitní činnost a malou střešní terasou,“ upozornila Nováková.

Foto: Vizualizace - archiv architektů

V podkroví má vzniknout multifunkční sál.

Dům, původně to byla banka, Plzeň zdobí od roku 1914. Změny se dotknou každého ze šesti podlaží, a to včetně sklepů. „Aby se tam mohly přesunout naše sklady,“ poznamenala Nováková. V zadním traktu se počítá s menšími přístavbami, zásadnějším přestavbám brání mantinely památkové péče. Drobný příklad: bezbariérovost. „Uvnitř to není problém, máme výtah. Ale k hlavnímu vchodu vedou dva schůdky. A ty se musí vyřešit,“ dodala Nováková.

Foto: Ivan Blažek, Právo

Ústřední budova Knihovny města Plzně v ulici Bedřicha Smetany

Příští rok projekt

Zatím je hotová studie od plzeňských architektů Jaromíra Veseláka a Jana Tomana. „Spolupracovali s námi knihovníky,“ připomněla ředitelka knihovny Helena Šlesingerová. „Šlo o to prověřit možnosti rozvoje stávající budovy a navrhnout nové funkční prostorové uspořádání, které bude odpovídat standardům jednadvacátého století,“ doplnila ředitelka.

Foto: Vizualizace - archiv architektů

Průřez přestavěnou budovou

Podle Elišky Bartákové (ANO), plzeňské radní pro oblast kultury, k tomu má stávající stav daleko: „Prostory a zázemí budovy nevyhovují potřebám uživatelů, zaměstnanců ani knižního fondu.“ Pro zajímavost - ten čítá, i s obvodními pobočkami, přes 480 tisíc položek. Od knih, přes nejrůznější dokumenty, až po hudebniny.

Studie už má všechna potřebná stanoviska včetně požehnání od památkářů. V příštím roce by měla přibýt projektová dokumentace a s vlastní realizací se zatím počítá v letech 2025 a 2026. Radnice má už na stavbu přislíbenou až sedmdesátimilionovou evropskou dotaci.

Veřejná knihovnička Sonda zaujme moderními tvary

Tipy a trendy

Související články

Výběr článků

Načítám