Hlavní obsah

Bílou vilu přestavěl architekt Gočár do elegantnější podoby

Novinky, text: Jiří Slavík, editace: tnk

Slavný architekt Josef Gočár se za svého života spřátelil s rodinou Ladislava Binka, který svůj život zasvětil zpracování kůží. Svým přátelům Gočár pak pomohl nedokončenou vilu v Krucemburku přestavět a dodal jí uměřený styl.

Foto: autorský tým Slavné vily kraje Vysočina

Bílá vila

Článek

Eduard Binko, majitel koželužny ve Žďáru nad Sázavou, se na konci 19. století přiženil do koželužny v Krucemburku. Prosperující rodinný podnik postupně vedli jeho syn Ladislav, vnuci Ladislav, Josef a Dušan a pravnuk Jan. Vedli ho až do znárodnění.

V roce 1904 sochař Jan Štursa seznámil Binkovu rodinu s mladým nadějným architektem Josefem Gočárem. Ten se stal slavným tvůrcem řady staveb, včetně Bílé vily.

Foto: autorský tým Slavné vily kraje Vysočina

Bílá vila má ve štítu písmeno B připomínající rodinu Binkovu.

Mezi Binkovými a Gočárem vzniklo celoživotní přátelství, posílené tím, že bratři Josef a Dušan Binkovi a Josef Gočár se oženili se třemi sestrami Terezií, Antonií a Marií Chladovými, dcerami pardubického sládka a primátora Josefa Chlada.

Foto: autorský tým Slavné vily kraje Vysočina

Architekt volil jednoduchý dekor inspirovaný i lidovými tradicemi.

Josef Gočár absolvoval studia u profesora Jana Kotěry, u kterého pak i praktikoval. V té době se také sblížil s rodinou Binkovou – nejstarší syn Ladislav právě tehdy začal se stavbou svého nového domu podle návrhu dnes již neznámého stavitele. Gočár na popud stavebníka upravil návrh a stavbu dokončil, včetně řešení interiérů.

S ohledem na to, že byl v tomto období Gočár ještě Kotěrovým zaměstnancem a že upravoval už rozestavěnou stavbu podle projektu jiného autora, vznikla specifická architektura, která svým výrazem vlastně do jeho portfolia stylově nezapadala.

Foto: Slavné vily Pardubického kraje

Slavný architekt Josef Gočár.

Dokončený dům na tehdy ještě volném, zelení nezakrytém pozemku, si pro působení světlé hmoty získal název Bílá vila, a to i pro odlišení od dalšího domu, vznikajícího v sousedství s malým časovým odstupem, tj. od Červené vily.

Ladislav Binko sice už v roce 1941 odešel z vedení rodinného podniku, přesto po znárodnění továrny v roce 1948 byla vyvlastněna Bílá vila a majitelé se museli vystěhovat. Přeměna vily na mateřskou školu znamenala výrazné stavební úpravy a likvidaci Gočárova interiéru.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám