Hlavní obsah

Bělostný dům s centrálním dvorem se částečně skrývá pod povrchem

7. 10. 2015, 6:02

Mladá rodina s malým dítětem získala parcelu v oblasti londýnské památkové rezervace ve čtvrti Hampstead, v North Endu. Pár oslovil architekty ze studia Canaway Fleming Architects s prosbou o návrh moderního domu, což bylo v mnoha směrech náročné zadání. Nejenomže velikost a tvar pozemku byly už samy o sobě omezující, ale navíc se architekti museli vystříhat jakéhokoli narušení rázu okolní historické zástavby.

Dům se na první pohled jeví jako přízemní.

Článek

Své klienty dokázali architekti nakonec potěšit velmi nenápadným a zcela moderním domovem, jehož název zní Courtyard House (volně přeloženo jako Dům s dvorem).

Dům stojí v bývalé zadní zahradě stavby ze 17. století. Kouzlo místa podtrhovala dvojice vzrostlých stromů a rybníček. Jak pro Novinky poznamenal architekt Nick Fleming, dům byl navržen tak, aby se podařilo zachovat alespoň oba stromy, zatímco vzpomínkou na rybníček je způsob uspořádání domu s dvorkem, kolem nějž se rozkládá.

V přízemí je společně s obývacím pokojem umístěna také kuchyň. Obě místnosti umožňují pohodlný vstup na centrální dvůr.

Existenci podzemního podlaží prozrazuje na nádvoří pás podlouhlých světlíků.

Aby dům splnil náročná omezení pro místní zástavbu, postupovali architekti stejným způsobem, jako v případě domu stavěného rovněž v Hampsteadu, pro hudebníka Tonyho Gibbera (čtěte zde).

Dvoupodlažní objekt z čistě bíle omítnutého železobetonu ponořili do země tak, aby nad povrch čnělo jen přízemí.

Hlavní ložnice v suterénu má výhled do atria.

Dům tak na první pohled působí velice nenápadně a podobně, jako u ledovce, také v tomto případě podstatná většina jeho objemu je ukryta pod terénem. Architekti museli dům důkladně izolovat, a to nejen z hlediska tepelných ztrát, nebo naopak kvůli přílišnému přehřívání, ale v tomto konkrétním případě také proti zvuku a otřesům.

Hluboko pod domem totiž vede jedna z tras londýnského metra, čili obálka domu je připravena odfiltrovat jakékoli zvuky i chvění, které by obyvatele informovaly o každé projíždějící soupravě.

Interiér obou podlaží zalévá světlo dopadající skrz velké světlíky.

Dům díky homogennímu tvaru a specifickému uspořádání působí spíše jako velká bílá plastika, než jako standardní obytný objekt.

Jeho interiér je na obou podlažích prosvětlován nejenom díky dvorku, který je skutečným centrálním prostorem pro společný život rodiny, ale také několika ve stropě umístěnými světlíky.

Přízemí pak logicky plní roli společenské zóny, kde je obývací pokoj s kuchyní, studovna a technické zázemí domu. V suterénu, jenž je přirozenou klidovou zónou domácnosti, jsou soukromé pokoje rodiny.

Je zde hlavní ložnice doprovozená vlastní koupelnou a šatnou, plus další tři pokoje, z nichž dva mají také svou vlastní koupelnu. Poslední místností tohoto podlaží i celého domu je tělocvična.