Hlavní obsah

Baťovská architektura aneb zlatá éra funkcionalismu ve Zlíně

Novinky, Kristýna Křížová

20. 3. 2009, 11:00

Ve většině měst se míchá několik architektonických stylů, město Zlín je ale typické jen jedním, a to strohou funkcionalistickou architekturou ze skla, oceli a železobetonu. Vítejte v éře Tomáše Baťi, továrníka, který navždy změnil podobu tohoto města a dal mu osobitý a nezaměnitelný výraz.

Článek

Někteří ještě zlatou éru vlivu Tomáše Baťi ve Zlíně pamatují. Malé městečko se díky tomuto továrníkovi přeměnilo k nepoznání. Tomáš Baťa starší zde založil svoji továrnu na konci 19. století, v příštích letech se pak podoba města naprosto podrobila rozmachu této firmy.

Město mělo originální uspořádání

Léta 1910 až 1960 se do podoby tohoto města nesmazatelně vepsala. Architektura betonu, cihly, kovu a skla se stala pro Zlín typickou, stejně tak jako originální číslování ulic podle orientace a budov podle umístění. V centru Zlína stála budova číslo 21, tzv. Baťův mrakodrap, šlo o druhou budovu od východu a první od jihu. Centrální budova firmy byla kolosálním středem impéria Tomáše Baťi.

.: Jednadvacítka - slavný zlínský mrakodrap.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Obuvník Tomáš Baťa vyrostl ve skromných poměrech, až později se stal magnátem, který ovlivňoval a řídil životy mnoha lidí. Ve Zlíně stvořil uzavřený svět, který fungoval podle vlastních principů.

Baťova utopie nového světa fungovala.

Město díky tomuto velkovýrobci dostalo novou podobu, budovy vynikaly důslednou standardizací, stavěly se ekonomické stavby.

Stavělo se maximálně ekonomicky

Maximálního zjednodušení se dosáhlo omezením stavebních prvků a použitím jednotného železobetonového skeletu. Ten byl použit jednotně pro jakoukoliv stavbu, ať už šlo o školu, hotel nebo bytový dům. Nesměla chybět cihelná vyzdívka a okna usazená v kovových rámech.

Architektura to byla sice ekonomická, budovy se stavěly rychle, ale nebyla zdobná a stavby si byly podobné jako vejce vejci. Zato však šlo o dokonale funkční objekty, které dodnes ve Zlíně stojí. Celé město je vlastně výstavním unikátem, který stojí za to navštívit.

.: Apartmentové domy, zvané Morýsovy.

FOTO: archiv NG

Zlín má jasně industriální charakter, dědictví průmyslového stavebnictví rozhodně nezapře a mnohá další satelitní sídliště byla vystavěna k jeho obrazu.

.: Náměstí Práce, pohled ke vstupu do továrny, v popředí obchodní dům a tržnice.

FOTO: archiv NG

Pokud vás právě taková architektura zajímá a fascinuje, zajděte se podívat na výstavu, která nese název Fenomén Baťa - zlínská architektura 1910-1960. Shlédnout ji můžete až do 31. května ve Veletržním paláci Národní garerie.

Zlínská architektura se tu představuje v modelech, na fotografiích a k vidění jsou třeba i dobové artefakty každodenního života. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do18 hodin.