Článek
Autor podle poroty soutěže více jak 40 let vytváří kvalitní architekturu. Má za sebou mnoho úspěšných realizací - knihovny, domy, parky, divadla, obchody, kancelářské budovy i pavilony.
Toyo Ito má svou architektonickou praxi v Tokiu. Jeho ateliér se původně jmenoval Urban Robot, dnes ale nese název Toyo Ito & Associates, Architects. Ito začínal spíše menšími stavbami. Mnoho jeho prvních děl bylo minimalistických. Šlo předně o budovy určené k bydlení. Pozornost na sebe strhl jeho dům ve tvaru U, který vznikl pro architektovu sestru.

Interiér se musel přizpůsobit nevšednímu architektonickému řešení.
Pritzkerově ceně se mezi architekty říká také Nobelova nebo Oscar, je totiž stejně prestižní. Ito je v historii soutěže šestým Japoncem, který ocenění získal. Cena je udělována už od roku 1979 a Nobelovce je podobná i co do své formy. Získávají ji jednou za rok žijící autoři, kteří se svou tvorbou navždy zapsali do dějin architektury.

Muzeum architektury ve městě Imabari-shi.
Oceňován je i nesporný talent a vize, kterou podle poroty jednasedmdesátiletý architekt má. Jeho stavby jsou podle odborníků velmi kreativní a nadčasové.

Veřejné divadlo Za-Koenji v Tokiu.
"Vždy, když jsem nějakou stavbu dokončil, byl jsem si bolestně vědom své vlastní nedostatečnosti. Tento pocit mi dodal energii pustit se do dalšího projektu. Pravděpodobně se to tak musí dít i nadále. Proto asi nikdy nebudu mít jasně daný architektonický styl a nebudu úplně spokojen se svou prací,“ sdělil Toyo Ito.

Víceúčelová stavba ve městě Akita.
Jeho stavby byly vždy moderní. Architekt používal standardní průmyslové materiály a komponenty. Jeho první díla měla často lehké konstrukce. Pozdější expresivní budovy byly vytvořeny z železobetonu. Itova architektura má podle poroty nádech optimismu, lehkosti a radosti a oceněnému je vlastní smysl pro jedinečnost a univerzálnost.

Pohřební síň v japonském městě Kakamigahara-shi.
Předání Pritzkerovy ceny je spojeno s odměnou 100 000 dolarů (tedy zhruba dva milióny korun) a obdržením medaile.