Článek
Klientův dům je svým způsobem tradičním obydlím z předměstí australských velkoměst - patrový řadový domek se dvěma pokoji, kuchyní, jídelnou a obývákem. Stávají obvykle na více či méně podlouhlém pozemku, čelní stranou hledí do hlavní ulice.
Zadní strana pozemku směřuje pak často do malé, nepoužívané uličky, pro něž nemají obyvatelé těchto čtvrtí žádné využití.
To, co se klientovi na vyhlédnutém projektu nejvíce líbilo, bylo přizpůsobení centrální části pozemku jako dvorku, okolo nějž byl dům rozložen. Právě takový si přál mít také.
Architekti tedy zlikvidovali menší přístřešek, který na zahradě za jeho obydlím stál, a přístavbu protáhli až na samý okraj parcely. Střed ponechali volný, pouze při straně vytvořili úzkou, průchozí kuchyň. Její prosklená stěna může být kdykoli otevřena. Člověk v ní tak má při práci příjemný pocit, jako kdyby vařil venku na zahradě.
Do kuchyně se z původního domu přichází přes obývací pokoj, jídelna je pak umístěna v nejzazší části přístavby, s velkým francouzským oknem směřujícím do malé, nepoužívané uličky. Tím, že okno ústí přímo do ní, architekti inovativně propojili interiér domu přímo s uličkou dlážděnou kočičími hlavami.
„K čemu máme tyhle uličky, od kterých se každý distancuje? Proč je nevyužít jako další skvělé místo, kde se lze bavit,” vysvětlují architekti svůj přístup.
Nad jídelnou se podařilo vytvořit ještě malý úzký mezanin využitelný jako pracovna. Vystupuje se k němu po bílém schodišti.
Přístavba, kvůli napjatému rozpočtu, byla v mnoha ohledech skutečným oříškem. Jak říkají autoři jejího návrhu, bylo skutečnou výzvou najít takové řešení, které bude funkční, bude vypadat nenáročně a přirozeně, a zároveň nezruinuje klientovu peněženku.
K těmto prvkům patřilo například řešení, jak se vypořádat s dveřmi v kuchyni, kde bylo třeba obejít se bez centrálního sloupku.
Na jiném místě se nakonec ukázalo jako nejvhodnější použít perforované ocelové díly, jež jsou dostatečně pevné a zároveň propouštějí světlo. Architekti rovněž museli přijít na to, jak zařídit, aby se velké zadní okno snadno otevíralo, přestože není uchyceno v pevném panelu.
Součástí úpravy domu bylo i natření zadní fasády a její vyšperkování nástěnnou abstraktní malbou, jejímž autorem je mladý výtvarník Seb Humphreys.
„Vždycky mě zajímal vztah mezi geometrickými vzory a růstovými vzorci v přírodě. Nalezení estetické rovnováhy mezi těmito dvěma silami je společným jmenovatelem mé práce,” říká.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.