Článek
Okal, který měli proměnit pražští architekti, má tři podlaží. Dvě nadzemní a suterén. V domě jsou dvě bytové jednotky, jedna zabírá přízemí, druhá horní podlaží. Architekti pak měli zaměřit svou pozornost právě na patro a exteriér domu.
Jediným vybočením z bílého programu je dřevěná terasa na střeše garáže.
Na straně do zahrady přibyly vikýře.
„Návrh vychází z omezeného rozpočtu na stavbu. Hlavním motem návrhu je sjednocení nesourodých prvků domu,” vysvětluje architekt Jiří Pavlíček.
Na proměně horního podlaží získala centrální chodba, která se zvětšila o část koupelny.
Dům má novou střechu i střešní krytinu, původní tašky nahradil falcovaný plech v čistě bílé barvě, kterou mají rovněž okapy, minerální vatou nově zateplená fasáda domu i zdi dvougaráže a rovněž tak i zídka plotu.
Zdi v interiéru jsou obložené borovou překližkou.
Prostor v obýváku je otevřen až pod hřeben střechy.
V interiéru jednak přibyly vikýře směřující do zahrady, které do domácnosti přivádějí více světla, jednak se mírně pozměnila dispozice celého podlaží.
| Co to byly Okaly |
|---|
| Dřevostavby typu Okal, které se u nás stavěly od 70. let minulého století, patřily k nevelkému počtu katalogových rodinných domů, které socialistická architektura nabízela. Původní systém od tehdejší německé společnosti Otto Kreinbaum zakoupil národní podnik Rudné doly Jeseník a začal je stavět po celé republice. Okaly představovaly relativně dostupnou variantu bydlení v rodinném domě. Šlo o dřevostavby s kostrou z dřevěných trámů zakrytých z exteriéru azbestocementovými deskami a z interiéru pak dřevoštěpkovými. Prostor mezi nimi vyplňovala tepelná izolace. |
Architekti zvětšili především centrální chodbu o prostor, který ubrali koupelně. Také místnost, z níž je nově ložnice, architekti přepažili na dvě nestejně velké části. Z menší vytvořili šatnu, do níž se vstupuje právě z ložnice.
Kuchyň je zařízena v šedé barvě.
Dřevěná pracovní plocha v kuchyni je příjemnou repeticí dřeva z ostatních částí bytu.
Druhá z původní dvojice velkých místností slouží jako obývací pokoj s jídelní zónou. V jejím těsném sousedství je kuchyň, jež je se společenskou místností lépe provázána.
Zajímavým řešením je zakomponování svítidel do trámů.
Na ložnici přímo navazuje šatna.
Vzhled horního podlaží sjednocuje borovicová překližka, kterou architekti obložili většinu stěn. S tím korespondují dřevěné podlahy a nábytek opět z borovicové překližky.
V nejnamáhanějších místnostech, tedy v kuchyni a koupelně, jsou sádrokartonové stěny opatřeny voděodolným nátěrem a na podlahách je položeno PVC. Nábytek je v těchto místnostech zhotoven z lakovaných MDF desek, případně z lamina. Každá z těchto místností má pak svou vlastní, jednotnou barvu.
Koupelna je v sytě červené barvě, která vyzařuje energii.
Domácnost po proměně získala soudobý, moderní vzhled, s jemným nádechem severského stylu, ale hlavně lepší návaznost denních zón, soukromá noční část naopak zůstala zřetelně oddělena.
Původní vzhled domu
Dispozice sklepa
Dispozice přízemí
Dispozice patra
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
