Architekti oživili původní noblesu a dekorativnost interiéru, dodali moderní nádech

Byt o velikosti 115 m2 ve starším činžovním domě koupili majitelé ve stavu shell and core (hrubá stavba bez úprav). Upravený má sloužit dvěma osobám, včetně pokoje pro příležitostnou návštěvu.

S ohledem na pronajímání bylo důležité zvolit materiály cenově úměrné, ale zároveň i snadno udržovatelné.

Hlavní nábytkové bloky architekti navrhli z probarvované MDF desky Innovus, kterou si předem vyzkoušeli na zařízení ve vlastním architektonickém studiu. Šli do tmavě modré barvy, která celému bytu dodala švih. Zároveň skvěle doplnila tmavé plochy dubové podlahy a šedě tónované stěny či nábytek.

Na kuchyňské desce v rámci optimalizace – například místo pravé žuly – použili velmi zdařilou imitaci černé kompaktní desky se strukturovaným povrchem. Stejně snadno se s paní domu shodli na dekoru dlažby do předsíně či kuchyně, která svým hexagonálním tvarem doplňovala retro styl původního bytu.

U ostatních místností pracovali s dřevěnými parketami, kde hledali spárořez, který by částečně připomínal historické kazetové dílce, ale byl i něčím originální. Spojili francouzský stromeček s vkládanými kosočtverci s otočeným směrem parket. Tím získali výrazný grafický vzor a vyřešili lichoběžníkový tvar obytného prostoru díky jeho nárožní poloze.

Zajímavě si pohráli se sádrovými lištami i výraznější barvou nábytku. Pozice i funkce pokojů zůstala víceméně stejná jako na pláncích developera.

„V případě, když neupravujeme dispozice, spočívá naše hlavní práce ve správném rozložení nábytku a jeho funkci. Vždy se snažíme namíchat správnou proporci a pozici pevného a volně stojícího nábytku v prostoru. Na závěr prostory ‚kořeníme‘ zajímavým osvětlením, kde rádi kombinujeme osvětlení přímé s nepřímým, lineární s bodovým, kdy pak různými světelnými scénami měníme náladu a intimitu prostředí,“ vysvětluje architektka Silvie Derner z realizačního studia Codein.

Jeden zásadní prvek konceptu vyplynul v podstatě z největšího nedostatku tohoto jinak krásného bytu. Vstup do obytného prostoru vedl přes úzký průchod s ostrými rohy (kvůli skrytému nosnému rámu) a nízkým nadpražím. Vstup připomínal trychtýř.

Architekti trychtýř pomocí nenáročné stavební úpravy opticky zaoblili, včetně stropního překladu, a vznikl plynulý a oku lahodící vstup do centrální části bytu. Tento měkký detail zopakovali i ve sprchovém koutu menší koupelny, kde je podpořený centrálním světlem kolem kruhové sprchové hlavice.

V druhé koupelně pomohl zaoblený roh elegantně usadit oválnou volně stojící vanu.

Jedinou malou pochybnost měla paní domu ohledně modré barvy nábytkových bloků, zda nebude pro budoucí nájemníky moc extravagantní. Pochyby se ale obratem rozplynuly, jelikož byt byl po necelém týdnu inzerování pronajatý.

„Máme pocit, že v Čechách je možnost najmout si architekta pořád vnímána jako luxus, jako výsada horních vrstev. Chceme ukázat, že to tak není, že práce architekta není navrhovat nedostupné věci pro vlastní ego a uznání ostatních architektů, ale krásné a funkční prostory pro lidi, kteří v nich budou žít. Říkáme tomu no ego architecture,“ líčí zaníceně Silvie Derner.

Architekt Václav Derner k tomu dodává: „Podobný trend už dlouho sledujeme ve všech oblastech užité tvorby a tzv. human centred design nás hodně inspiruje. A máme pocit, že máme v Česku v tomhle ještě kam růst.“

Autor: Lenka Saulichová, modernibyt.cz