Architekti navrhli v nově vznikající čtvrti divadelní multiplex

Stavba se stane součástí nově se rozvíjející čtvrti West Kowloon Cultural District, jejíž podobu navrhli architekti jiného věhlasného evropského ateliéru, Foster + Partners.

Zabere okolo 40 hektarů na nábřeží města a jak z názvu vyplývá, přinese občanům Hongkongu především kulturní stánky, ovšem i budovy se smíšenými účely a samozřejmě nezbytné kancelářské objekty.

O trochu více než polovinu celé plochy ovšem městští architekti vyčlenili pro veřejná prostranství a náměstí, jež vyústí ve dva kilometry dlouhou promenádu vedoucí i přístavem.

Samotný divadelní multiplex bude mít celkovou plochu 41 tisíc čtverečních metrů, a kromě trojice divadelních sálů schopných provozu v téže chvíli i velkou zkušebnu, kterou lze v případě potřeby ovšem využít jako další scénu.

Dále bude v budově osm dalších menších zkušeben a tanečních sálů a administrativní zázemí. Dva posledně jmenované typy prostor společně vytvoří zónu pro rozličné místní i hostující soubory a budou od zbytku interiéru odděleny, byť vizuálně s ním zůstanou propojeny. Tato část bude mít i svou vlastní zónu na střeše budovy.

Ve třech samostatných „kapsách” pak návštěvníci komplexu naleznou zóny s občerstvením a restauracemi, s bary a malými obchody.

Názvy jednotlivých divadel jsou v tuto chvíli již známé - člověk zvyklý na poněkud romantické názvy svých kulturních stánků bude možná až zklamán, jak přímočaře Číňané hodlají tak unikátní prostory nazvat.

Hlavní a největší sál ponese stejný název, jako budova sama - Lyrické divadlo, prostřední se bude jmenovat Prostřední divadlo a nejmenší scéna má rovněž vcelku předvídatelný název: Studiové divadlo.

Každé z divadel bude mít svou vlastní barvu, jež má nějak souviset s jeho funkcí. Ta bude nejenom v hledišti, ale i ve foyer každého sálu, takže zároveň poslouží i jako snadný orientační prvek.

„Složitost místa určeného pro komplex Lyric Theatre znamenala spoustu fascinujících výzev z hlediska uspořádání různých programů v tomto velmi kompaktním objektu. Nakonec jsme však mohli vytvořit živou budovu, která oslavuje okouzlující svět tance a divadla a uspokojí budoucí potřeby hongkongské divadelní veřejnosti,” řekl o projektu šéf holandských architektů Ben van Berkel.

„Během intenzivního procesu vytváření designu se náš tým snažil o řešení, která musela překlenout vrozené protiklady projektu: zachování maximální otevřenosti ve velmi kompaktním prostoru, poskytnutí veřejně orientovaného designu pro program převážně soukromého charakteru a přeměnu přirozeně černého boxu, jímž divadlo je v místo s maximální průhledností a interakcí. Vytvořili jsme domov pro umění a pódium pro veřejnost,” doplňuje jeho slova Hannes Pfau, hlavní z architektů operující přímo v Hongkongu.

Právě otevřenost a transparentnost fasády jsou základním odlišujícím prvkem od tradičních divadel, jež se ze své podstaty okolnímu světu uzavřela.

Jak divadelní scény, tak i zkušebny a taneční sály nebudou před kolemjdoucími nic skrývat, aby se mohli přesvědčit o tom, co se uvnitř děje a eventuálně se nadchnout pro návštěvu některé z představení.

Provozovatelé multiplexu jdou v úvahách o způsobu využití prostor budovy ještě dál a plánují ponechat některé prostory volně přístupné pro nezávislá vystoupení a aktivity, které však budou mít svůj vlastní harmonogram.

Architekti vedli interiérem budovy jednu základní trasu, jež má přibližně osmičkový tvar a která propojuje jak stranu směřující k nábřeží se stranou blíže náměstí, tak všechna podlaží, a přivádí návštěvníky postupně k jednotlivým sálům a zkušebnám.

Návrh komplexu je zajímavý nejenom z estetického a uměleckého hlediska, ale především z toho technického. Hlavním úkolem bylo umístit jednotlivé scény a také další sály tak, aby se během produkce vzájemně nerušily. Aby každý z prostorů byl dostatečně izolovaný, ale zároveň, aby každý nabídl dokonalou akustiku.

A samozřejmě, aby ani do jednoho nezaléhal zvuk zvenčí. Proto je například jeviště hlavního divadla zasunuto jedenáct metrů pod úroveň povrchu. Dvě menší scény jsou naopak vyzdviženy nad úroveň země.

Dalším opatřením, zajišťujícím izolaci před hlukem, a především otřesy přicházejícími z nové hlučné čtvrti, je uložení celé objemné budovy na 650 izolačních pružin (v těsné blízkosti vede například tunel rychlodráhy k letišti).

Každé z divadel je pak v budově uloženo stylem box v boxu, každý má tedy dvojitý plášť, jenž ho od všeho ostatního izoluje. Ke stejnému účelu slouží plovoucí desky vložené mezi divadla a okolní zóny uvnitř budovy.